- Čerstvé statistiky ze tří největších zemí Evropské unie - Německa, Velké Británie a Francie - naznačují, že demografický vývoj se tam zvolna zlepšuje


Západní Evropa se přestává vylidňovat. Demografická krize, skloňovaná zvláště v posledních letech, proto nemusí být tak neřešitelným problémem, jak se ještě nedávno zdálo.

K opatrnému optimismu opravňují čerstvé údaje ze tří největších zemí unie.

Porodnost v sousedním Německu se poprvé po třech letech zvýšila. Ještě v roce 2006 činil průměr 1,33 narozených dětí na jednu Němku, loni už byl poměr 1,37. Navíc ženy ve východních spolkových zemích se poprvé od sjednocení před 18 lety vyrovnaly v počtu dětí Němkám ze Západu.

Radují se i francouzští politici. Podle nových čísel úřadu Insee zůstává Francie se 63 miliony obyvatel druhou nejlidnatější zemí unie po Německu. A na jednu ženu připadne 1,98 narozených dětí. To už se blíží ideálnímu stavu.

Do třetice, Britové zjistili, že jejich počet dosáhl 61 milionů. To je podle Národního statistického úřadu zhruba o dva miliony víc než před šesti lety.

Přesto: Pro tři zmíněné země platí, že i tak chybí zaměstnanci v produktivním věku. Přibylo obyvatel, kontinent přesto stárne.

Třeba v Británii nemohl velký počet porodů zakrýt fakt, že poprvé v dějinách je v zemi více důchodců než mladých lidí do 16 let. "Vláda by měla na tato čísla reagovat a zlepšit britské zdravotnictví," řekl listu Guardian Gordon Lishman z nadace Age Concern.

Jakýkoli příznivý trend v porodnosti - pokud se potvrdí i v dalších letech - totiž pocítí trh práce až po mnoha letech. Chybějící zaměstnance v produktivním věku tedy nahrazují přistěhovalci.

Evropská budoucnost už ale nevypadá tak černě. "Nadvláda důchodců", před kterou varovali někteří experti na penzijní systém, už nevypadá tak hrozivě.

Pozitivní vývoj je pochopitelně křehký. Ve stejnou chvíli, kdy vyšly zmíněné povzbudivé statistiky, zveřejnil svou prognózu berlínský Institut pro populaci a rozvoj. Ve zprávě, která ještě nezohlednila pozitivní náznaky, vycházel z předpokladu, že 27 zemí Evropské unie ztratí do roku 2050 asi 50 milionů ze svých 497 milionů obyvatel. To se nemusí potvrdit.

Co ale bude téměř jistě platit, je rozdělení kontinentu podle demografické perspektivy, které výzkumníci načrtli.

Velkou perspektivu mají podle nich skandinávské země či některé oblasti Švýcarska. Velmi dobře je na tom také Irsko, Velká Británie, Benelux, Francie a jižní oblasti Německa, zejména Bavorsko.

Co mají tyto evropské regiony společné? Investují do budoucnosti. Zohlednili věci, jako jsou podpora vzdělání a vědy či zaměstnávání starších lidí. "Třeba Švédsko je pro zbytek Evropy dobrým modelem," řekl šéf institutu Reiner Klingholz agentuře Reuters. Skandinávská země se může pochlubit vysokou porodností, kvalitním vzděláváním, vysokým počtem zaměstnaných žen i kvalitní péčí o jejich děti.

Česko a Slovensko se nalézají někde v polovině pomyslného žebříčku. Na jeho konci jsou vylidňující se východ Německa, Balkán či jižní Středomoří, kde je nízká porodnost a lidé navíc odcházejí.


Jak roste populace

- NĚMECKO. Počet nově narozených dětí se zvýšil poprvé po třech letech. Poprvé se také ženy z východních spolkových zemí vyrovnaly v počtu dětí matkám ze západu Německa. V roce 2007 se narodilo v Německu 685 tisíc dětí, o 12 tisíc víc, než v předchozím roce.

- FRANCIE. Francie zůstává spolu s Irskem evropským šampionem v porodnosti, na jednu ženu připadá 1,98 narozených dětí. V roce 2006 se narodilo o 22 500 dětí víc, než v předchozím roce.

- VELKÁ BRITÁNIE. Počet Britů se zvýšil na 60 975 tisíc, oproti předchozímu roku přibylo v zemi 388 tisíc obyvatel. Prudce se zvýšil počet narozených dětí, kterých bylo 198 tisíc, o 11 tisíc víc, než v roce 2001.