Původní představy může ovlivnit skutečnost, že nesplňují požadavky na zdravotní způsobilost pro studium a výkon povolání, které jsou v některých případech velmi přísné a mohou určitý typ onemocnění úplně vylučovat, např. zrakové poruchy, poruchy hybného aparátu, alergie apod. Současný trend ale vede ke zmírňování těchto požadavků. Problém může nastat i později, při hledání pracovního uplatnění zejména u lidí těžce zdravotně postižených. Stále chybí podporované zaměstnávání a dostatek chráněných pracovišť.

Z čeho si vybírat


Maturitní vzdělávání smyslově a tělesně postiženým dětem nabízejí gymnázia a střední odborné školy se zaměřením na ekonomiku, výpočetní techniku, ale i s mnoha dalšími obory, např. uměleckořemeslnými či strojírenskými. Po skončení studia mohou absolventi pokračovat na vyšších odborných a vysokých školách.

Děti s mentálním postižením různých stupňů, vážnějšími smyslovými vadami, žáci, kterým se nepodařilo dojít až do deváté třídy, stejně tak žáci s vážnějšími poruchami učení nebo chování, se mohou vyučit v tříletých nebo dvouletých oborech různého zaměření. V průběhu studia si mohou podle svých potřeb doplnit formou kurzu základní vzdělání. Největší zájem je o obory z oblasti zemědělství (zemědělská a zahradnická výroba), gastronomie (provoz společného stravování, kuchařské a cukrářské práce) a stavebnictví (stavební výroba, zednické, malířské, lakýrnické a natěračské práce). Žádané jsou i obory šití oděvů a prádla nebo práce ve zdravotnických a sociálních zařízeních. Vyučení je možné i v klasických oborech, např. elektrikář, krejčí, cukrář, zámečník, pekař, brašnář, knihař, sklenář.

Děti s těžším mentálním postižením se mohou naučit jednoduchým manuálním dovednostem v tzv. praktické škole. Připravují se tu podle svých schopností pro oblast služeb a výroby, může jít o práce keramické, zámečnické, zahradnické, knihařské, šití oděvů, pekařské, cukrářské, zednické, malířské či truhlářské. Nezískají tu ale výuční list, protože jde o neprofesní obor.

Speciální, nebo běžná škola?


Tuto otázku si jistě klade mnoho rodičů. Jaký je rozdíl? Nebudou v běžné škole potíže? Speciální školství je u nás na vysoké úrovni a je fakt, že většina dětí s těžšími formami postižení obvykle po základní škole pokračuje ve školách specializovaných na různé typy postižení, např. ve školách pro zrakově, sluchově nebo tělesně postiženou mládež nebo pro děti s kombinovanými vadami. Výhodou studia v těchto zařízeních je malý počet žáků ve třídě a individuální přístup, který umožňuje maximální rozvoj. Obvykle je tu bezbariérové prostředí, jsou k dispozici didaktické a kompenzační pomůcky, je zajištěna asistence i specializovaní pedagogové a je tu možnost rehabilitace. Také učební látka - zejména pro smyslově handicapované žáky - je ve srovnání s běžnými školami rozložena do více ročníků (např. do pětiletého vzdělávacího cyklu) a studium je možné individuálně ještě prodloužit. Přitom maturitní vysvědčení i výuční list jsou rovnocenné certifikátům z běžných středních škol.

Velkou výzvou pro všechny zúčastněné však může být studium v běžné škole. Jen málokdo z nás si dovede představit, jaké každodenní překážky musí děti se zdravotním postižením překonávat. V přirozeném společenství se děti rychle sblíží, vzájemně se učí respektu a umění pomáhat si, spontánně se bourají předsudky. Příkladem může být jedno pražské gymnázium a střední odborná škola, ve kterých díky nadstandardnímu přístupu školy a pomoci spolužáků vystudovali nevidomý chlapec a dívka se zbytky sluchu. V žatecké střední škole zase spolužáci svého kolegu na vozíčku vynášeli do vyšších pater. V současnosti přibývají možnosti pro integraci zdravotně postižených, řada škol má bezbariérový přístup a pedagogové jsou připraveni výuku a průběh celého vzdělávacího procesu individuálně přizpůsobit. Záleží na závažnosti a rozsahu postižení dítěte, zdravotních požadavcích pro zvolený obor a provozních možnostech střední školy. Studium na běžné škole však není úplně jednoduchá cesta a vždy je třeba zvážit i jeho rizika. Rodiče by si měli předem ověřit, jaké jsou podmínky ze strany školy, jak bude probíhat výuka, a zda nebudou narušeny potřeby dítěte.

Autorka pracuje v Centru kariérového poradenství při Národním ústavu odborného vzdělávání

Kde získáte informace


Publikace Kam na školu - Střední školy v České republice obsahuje detailní informace o oborech pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami i nabídku studia v běžných školách v celé České republice. Vydává Národní ústav odborného vzdělávání (www.nuov.cz).

Detailní popis zdravotních požadavků obsahují učební dokumenty ke každému oboru vzdělání. Rovněž na www.nuov.cz.

O požadavcích na výkon jednotlivých povolání informuje Integrovaný systém typových pozic (www.istp.cz).

Různá informační poradenská centra poskytují objektivní informace o všech možnostech vzdělávání zdravotně postižených a o výhodách a nevýhodách studia na běžných školách.