Způsob reagování na různé stresové situace je dán naší psychikou, může mít u každého jedince své individuální hranice. Psychika je přitom ovlivněna průběhem vašeho života. Zde uvažujeme tzv. náročné životní situace, které v průběhu zhruba dvou let vytvářejí jakousi základní hladinu stresu a tím je nastaven i vliv na organismus.
Návodem může být vytváření preventivních opatření a podmínek, které mohou některé negativní spouštěče stresu eliminovat. Je na vedoucích pracovnících, aby se uvedenou problematikou více zabývali, a to v souvislosti s rozvojem pracovníků, péče o ně (i o sebe!) a při budování kultury organizace.
Problematikou řízení stresu na pracovišti se zabýváme na Fakultě ekonomické ZČU v Plzni již při přípravě budoucích manažerů. Při snaze o komplexní uchopení tématu každý z nás zjistí, že není vůbec jednoduché řešit problematiku z pohledu řízení organizace. Proto možná trochu zjednodušeně, ale pragmaticky si zde provedeme rozdělení do dvou oblastí:
Řízení stresu na pracovišti (a tedy orientace na řízení lidských zdrojů v organizaci).
Zvládání stresu manažera (ochrana sebe sama jako nejdůležitějšího zdroje).
Právě druhé oblasti se budeme věnovat v další části článku.
CO JE STRES?
Vycházíme z pojetí, že stres je zátěž, přesněji reakce organismu na stresový podnět neboli stresor. Obecně je přijata definice, že stres je soubor reakcí organismu na vnitřní nebo vnější podněty, narušující normální chod funkcí organismu.
Upozorňujeme, že tuto nespecifickou obrannou reakci způsobují všechny stresory: škodliviny fyzikální, toxické, infekční. Další faktory a stresory jsou fyzické, psychické a sociální. Na uvedenou šíři se často zapomíná a někteří manažeři uvažují jen oblast sociální! Ale faktorů týkajících se pracovních podmínek je mnohem více.
Zkuste se zamyslet:
Jaký je hluk na vašem pracovišti a v jeho okolí?
V jak teplém prostředí pracujete (větráte, klimatizace)?
Máte dostatečné osvětlení kanceláře (jak máte postavenou obrazovku PC)?
Ohrožují vás nějaké toxické látky či infekce?
"Netrávíte" se nevhodným jídlem?
Zapojujete se aktivně do vhodných pohybových aktivit ve svém týdenním režimu?
Ale také, jak sedíte u pracovního stolu? Jak máte upravenou sedačku v autě?
Dodržujete pitný režim?
Psychická a sociální oblast je složitější a jen obtížně na ni upozorníme podobnými orientačními otázkami.
PSYCHICKÁ ODOLNOST JE NASTAVENA INDIVIDUÁLNĚ
U psychiky hraje velkou roli, zda jste tzv. typ A - myslíte si, že patříte mezi lidi, kteří si do značné míry určují svůj život sami, či typ B - myslíte si, že váš život je hlavně určován jinými lidmi, okolnostmi, osudem. Kam se řadíte?
Psychika je také hodně ovlivněna průběhem vašeho života. Zde uvažujeme tzv. náročné životní situace, které cca v průběhu dvou let vytvářejí jakousi základní hladinu stresu a tím je nastaven i vliv na organismus. I když prožívání některých situací může být individuálně odlišné, je potřebné si uvědomit, že jsou součástí běžného života člověka v naší kultuře (to platí i při řízení ostatních lidí!). Je dobré si v této souvislosti uvědomit, že existuje i tzv. eustress, to znamená, že jsou pro nás stresové i příznivé události (svatba, převzetí ocenění). Logicky největší stres způsobují nepříznivé události, které se dotýkají našich nejbližších, našeho zdraví či změny v zaměstnání atd.
Jakou etapou života procházíte? Z hlediska organizace se psychická a sociální oblast bude na pracovišti spojovat s kulturou organizace. Jestliže za její střed budeme považovat hodnoty a vyjdeme pro zjednodušení ze známého modelu "7s" Mc Kinsey, je nám jasné, co tím myslíme (sdílené hodnoty, normy a vztahy na pracovišti jsou středem kultury organizace, kterou ovlivňují tvrdé prvky řízení - strategie, struktura, systémy a měkké prvky řízení - styl řízení, dovednosti a zaměstnanci).
Jaká je kultura vaší organizace? Zejména u menších organizací je zde patrný vliv řídicího stylu manažera a jeho zaměření na lidi či výkon. To vyplývá i z našich studií, které jsme prováděli v oblasti řízení škol (1999 - 2005).
EXISTUJÍ DALŠÍ FAKTORY
Znáte svůj řídící styl? Víte, že je vhodné ho měnit dle situace?
Podporujete své lidi (co vám říká Pygmalion a Golem efekt v řízení týmu?)?
Jen pro vysvětlení: Pygmalion efekt znamená, že stanovený cíl pro řízený tým by měl být přiměřeně náročný tak, aby vyzýval a motivoval. Jeho dosažení posiluje jednotlivce i tým a např. Elsner (2001) v této souvislosti mluví o možnosti nastoupení do spirály úspěchu.
Golem efekt v této souvislosti znamená, že cíl či úkol pro tým je nereálný a nesplnitelný. Nejen že demotivuje, ale může úplně rozložit akceschopnost řízeného týmu.
KOLÁČ RADOSTI A STAROSTI
Vraťme se ale zpět k orientaci na manažera, jako na jeden z rozhodujících zdrojů organizace. V naší uspěchané době máme málokdy čas se zastavit a uvažovat nad základními věcmi. Z praktického managementu lze opět jen doporučit známou publikaci P. Druckera: Efektivní vedoucí (1992). Náš stres souvisí s tím, jak efektivně zvládáme řídit sama sebe, jak se dokážeme soustředit na prioritní úkoly atd.
Proto je také vhodné se občas zastavit a zapřemýšlet nad sebou a svými životními prioritami. Psychologové k tomu používají jednoduchou metodu, kterou můžeme také nazvat koláč radosti a koláč starosti.
Na papír si namalujete dvě stejně velká kola. Do obou se pokusíte vytvořit "koláčový graf" s 5 hlavními položkami. V prvním koláči jsou hlavní "radosti", kterým se chcete nejvíce věnovat, co je pro vás nejdůležitější. V druhém naopak podobně zaznamenáte starosti. Významnost volíte prostorem výseče. Nebuďte překvapeni, že se vám stane to, že v obou koláčích bude položka se stejným názvem.
Udělejte si malý čas pro sebe a zamyslete se nad sebou a svými prioritami, tato jednoduchá, ale účelná metoda vám může pomoci ve vaší inventuře. Je to vlastně o uvědomění si odpovědí na klasickou otázku: kdo jsem a odkud a kam kráčím?
Management stres není jednoduchou záležitostí. Pokud tušíte, že je vhodné v této oblasti něco udělat, pak je určitě dobrým startovním bodem začít od sebe.
Předložený článek s uvedenými otázkami vám v tom může pomoci.
Ludvík Eger
Západočeská univerzita Plzeň
