070716_KA_08.jpgHN: Jaké obory jsou dnes perspektivní? Co byste ze své zkušenosti doporučil mladým lidem?

Doporučil bych studium exaktních věd. Na finančních trzích existuje obrovská poptávka po těchto lidech. Změna je v tom, že třeba v 80. letech bankám šéfovali lidé, kteří měli ekonomické vzdělání. Dnes největší banky, třeba v New Yorku, hledají spíše exaktně vzdělané lidi, matematiky nebo vývojáře.


HN: Kolik lidí sám zaměstnáváte a v jakých oborech?

V současné době máme zhruba čtyřicet zaměstnanců. Naši klíčoví pracovníci jsou matematičtí analytici, softwaroví developeři a takzvaní tradeři. Posledně jmenovaní ovládají obchodní software, mají před sebou dvacet monitorů a sledují je všechny najednou. Reagují na změny na finančních trzích. Obchody "běží" elektronicky. Na burzu jsou napojeny tisíce počítačů.


HN: Můžete vysvětlit, čím se zabývají vaši zaměstnanci?

Jde o obchodování s cennými papíry na derivátové burze. V našem případě neobchodují lidé, ale počítačové programy. Ty běží na složitých matematických modelech řízení rizika a odhadu budoucí hodnoty úroků, kurzů a akcií. Stali jsme se největším obchodníkem na londýnské derivátové burze Euronext.liffe, která patří mezi tři nejvýznamnější na světě.


HN: Jak jednoduše vysvětlíte laikovi, co jsou deriváty?

To, s čím se obchoduje, není nic jiného než sázky. Počítače na celém světě se mezi sebou "hádají" a bojují. Neustále on-line uzavírají sázky, takzvané futures. Ty se týkají výše úroků. Úrok je předmět sázek a ta je příslušný derivát. Když se řekne derivát na akcie, je to asi tak, jako kdybyste si půjčila peníze a koupila akcii. Uzavřete vlastně sázku na to, jakou cenu bude mít daná akcie za půl roku nebo třeba za rok.


HN: Jakou musejí mít kvalifikaci například tradeři?

Nejdůležitější jsou osobnostní předpoklady. Je mírnou výhodou, pokud mají finanční nebo ekonomické vzdělání. Ale není to nutná podmínka. Většina našich traderů nemá ekonomické vzdělání. Je mezi námi třeba biolog. Naprosto klíčové je, aby tradeři byli hodně inteligentní lidé. Požadujeme vysokoškolské vzdělání. Musejí být především odolní vůči stresu a mít schopnost rychle reagovat. Jde o výběr určitého osobnostního typu.


HN: Co dělají analytici?

Ti připravují a zdokonalují nové matematické modely obchodování a programují je. Jak už jsem zmínil, neobchodují totiž lidé, ale počítačové programy.


HN: Vybíráte lidi sám?

Zájemci projdou několika koly výběrového řízení. Na analytickou část vybíráme jenom špičkové odborníky. Kvalifikuje se například pouze jeden člověk z ročníku. Tradeři musejí absolvovat psychologické testy. Pro vývojáře a matematiky máme jiné druhy testů - matematicko-logické. V osobní komunikaci sledujeme, jak ten člověk řeší problémy. Není nutné, aby ihned při úloze dospěl k řešení. Spíše nám jde o to, jakým způsobem přistupuje k zadání, zda umí také komunikovat s ostatními.


HN: Tradeři žijí v permanentním stresu. Jaká je "životnost" takového člověka?

Zatím od nás nikdo neodešel. Lidé jsou tu od samého začátku, tedy od roku 2001. Ta práce je dobře finančně ohodnocená. Ale především je opravdu velmi zajímavá a vzrušující.


HN: Jak předcházíte únavě traderů? Zařazujete pauzy nebo nějaké rotační programy?

Určitě. Ten, kdo pracuje jako trader, má vždy ještě jako druhou složku své práce jinou specializaci. Někdo se věnuje analýze obligačních portfolií, jiný třeba psaní článků. Samotnému obchodování se tradeři věnují maximálně pět hodin denně. Lidí máme více a proto mohou rotovat. Obchodování je velmi psychicky náročné. Nelze se mu věnovat intenzivně po dlouhou dobu v kuse.


HN: Jsou tradeři vášniví hráči?

Lidé, kteří zde obchodují, musejí být v jistém smyslu dobří hráči. Určitě je fajn, pokud rádi hrají různé hry, ovšem ty, které pracují s matematickou výhodou. Máme zde například člověka, který se živil profesionálním hraním pokeru.


HN: Jak se liší investování od sázení?

Investování určitě není loterie. Spousta lidí v něm může vidět hazard. My hrajeme rizikové hry, děláme sázky. Ale pro ty sázky máme takzvanou kladnou střední hodnotu. To znamená, že když si spočítáte aritmetický průměr výnosů, tak vyděláváme.


HN: Vy sám jste autorem počítačového programu, který umožňuje profesionálním hráčům simulovat karetní hru Black Jack. Jaký je váš vztah k riziku?

Hrál jsem poloprofesionálně v amerických kasinech. Musíte umět podstoupit riziko. Člověk musí být odolný. Když má hráč krátkodobou smůlu, může prodělat hodně. Ale nesmí ho to psychicky rozložit. Musí být schopen pokračovat dál. V té době jsem neměl mnoho peněz. Pak jsem vydělal několik tisíc dolarů. Napsal jsem software k té hře, který jsem prodával. Při hře v kasinu, kterou jsem velmi dobře ovládal, mě také potkala smůla. Prohrál jsem několik tisíc dolarů. Musel jsem se přes to umět přenést.


HN: Sám jste vystudoval kromě Matematicko-fyzikální fakulty ještě Bradley University a také Carnegie Mellon University v Pittsburgu. Které vzdělání vám dalo pro současnou firmu nejvíc?

Základem bylo studium na "matfyzu", znalosti v teorii pravděpodobnosti. Pak jsem získal další vzdělání v Pittsburgu, což byl doktorát ve finanční matematice. Tyto znalosti stojí za softwarovými modely v naší firmě.


HN: Pracují u vás odborníci ze zahraničí?

Máme u nás člověka s doktorátem z Ruska. Pokud jej chceme zaměstnat, narážíme na byrokracii. Cizinecká policie je takové byrokratické monstrum, že je to až lidsky ponižující. Mně osobně by její nepříjemné procedury odradily od toho, abych v Česku pracoval jako odborník.


HN: S jakým přístupem jste se setkal v zahraničí?

Svět se přetahuje o elity. V New Yorku podepíšete papír a firma nebo její právní oddělení za vás rychle všechno vyřídí. V Česku musí odborník v půl šesté ráno vstát a strávit den ve frontě. Z hlediska využití jeho odborného potenciálu je to katastrofa. Znamená to samozřejmě i ekonomickou ztrátu pro náš stát.


Karel Janeček (34 let) je spolumajitel společnosti RSJ Invest. Přednáší na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, kterou také absolvoval. Vzdělání získal i na Bradley University v USA (MBA z finančnictví) a Carnegie Mellon University v Pittsburgu (doktorát z oboru finanční matematika).