Pětatřicet tisíc pro čerstvého absolventa vysoké školy? Ještě před pár lety téměř nemožná nabídka je dnes realitou.

"Nástupní platy absolventů žádaných oborů za poslední roky výrazně vzrostly," potvrzuje Aleš Křížek z personální agentury Robert Half International. Upozorňuje, že rapidní zvýšení platů však nečeká všechny právě dostudované vysokoškoláky. Největší zájem je podle něj o absolventy oborů zaměřených na informační technologie a ekonomiku.

Například programátoři si i s minimální zkušeností ihned po škole mohou diktovat platy vyšší než třicet tisíc korun. Nástupní plat v rozmezí pětadvacet až pětatřicet tisíc slibují čerstvým vysokoškolákům i poradenské a konzultační firmy jako například KPMG.

Naopak absolventi humanitních oborů a lékařských fakult si po nástupu do prvního zaměstnaní příliš vyskakovat nemohou. "Také u právníků je zatím zvyšování nástupního platu běh na dlouhou trať," dodává Křížek.

Co studovat? Informatiku


Z průzkumu Karlovy univerzity vyplývá, že studenti s diplomem z Fakulty informatiky a statistiky z pražské Vysoké školy ekonomické se po pěti letech praxe dostanou na průměrných 38 tisíc korun hrubého měsíčně. Jejich kolegové s diplomem z Pedagogické fakulty Karlovy univerzity si za stejnou dobu v průměru přijdou na téměř polovinu.

Zájem o programátory, a tedy i důvody pro jejich přeplácení, dokládají i čísla z praxe. Zatímco loni měly firmy zájem o čtyři tisíce nových vysokoškoláků s kvalifikací v informačních technologiích, do praxe jich nastoupilo jenom 2200.

Zatímco začínající IT specialista si vydělá okolo třiceti tisíc, během pár let se jeho plat může vyšplhat až na osmdesát tisíc. "Junioru trvá zhruba tři až pět let, než dosáhne seniorské pozice, a to v závislosti na náročnosti dané profese," říká Olga Svobodová, ředitelka lidských zdrojů technologické společnosti S&T CZ.

Žádaní jsou ale i lidé z technických univerzit. Ti navíc často do praxe nastupují už během studia. "Neděláme rozdíly mezi jednotlivými školami a studentům nabízíme speciální programy. Pokud u nás působí už během školy, jejich nástupní plat je automaticky vyšší a nevyžadujeme ani tříměsíční zkušební dobu," říká Jan Kopecký ze společnosti Siemens, kde se nástupní platy vysokoškoláků pohybují mezi 20 až 25 tisíci.

Průmysl se nyní díky rostoucí ekonomice potýká s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků a také absolventi jsou pro firmy spásou. Díky tomu se během let výrazně zvedly jejich nástupní platy.

"Například absolvent, který nastoupil na pozici konstruktéra ještě před pěti lety, dostal patnáct až šestnáct tisíc korun. Dnes by si představoval plat dvojnásobný. Samozřejmě, že se to liší i podle jednotlivých regionů," potvrzuje Zbyněk Frolík, šéf společnosti Linet, která vyrábí zdravotnická zařízení.

I maturanti chtějí více


Stále vyšší požadavky a kvůli nim i vyšší nástupní platy mají také čerství absolventi středních škol. "Středoškolačka, která se hlásí na pozici referenta v oddělení odbytu se ještě před pár lety spokojila s dvanácti tisíci korun. Dnes nejde pod patnáct tisíc," potvrzuje Milivoj Žák z firmy OP Prostějov.

Nástupní platy se také liší podle situace v jednotlivých regionech. Například v Praze, kde je dostatek vysokoškoláků, je problém sehnat kvalifikované dělníky a řemeslníky. "Mimo Prahu máme naopak velké problémy se sháněním vysokoškoláků do našich závodů," dodává Kopecký.