reklama
reklama
29. 9. 2017 | poslední aktualizace: 1. 10. 2017  22:45

Dnešní děti čekají profese, které ještě neexistují. Budou vyžadovat matiku a měkké sociální dovednosti, říká šéf Tieto

Automatizace nenahradí profese, které spojují matiku a měkké sociální dovednosti. Na to se musí školy zaměřit, říká šéf Tieto Czech
Profese spojující měkké sociální dovednosti a matematické přístupy se těžko automatizují, a proto je stroje nevytlačí. "Aby dnešní děti uspěly, budou potřebovat kritické myšlení i empatii. Ale tohle jim dnešní školy nedávají," tvrdí šéf firmy Tieto Czech Petr Lukasík. V rozhovoru s HN proto doporučuje, aby se do vzdělávání více zapojovaly i firmy.
Jan Úšela
Jan Úšela
redaktor
Čtěte více o: technologie | zaměstnanost | školství
Ředitel Tieto Czech Petr Lukasík
Ředitel Tieto Czech Petr Lukasík
autor: HN - Tomáš Tesař

Pro technologické firmy je dnes zásadní zajistit, aby byly jako zaměstnavatel atraktivní. Petr Lukasík, který vede ostravské Tieto zaměstnávající více než 2300 lidí, ukazuje, jak efektivní může být dlouhodobý kontakt se studenty, či dokonce už i s žáky základních škol. Od něj vede přímá cesta ke stážím a často i k získání kvalitního zaměstnance.

Petr Lukasík (37)

◼ Ostravský rodák vystudoval obor informační technologie na tamní Vysoké škole báňské – Technické univerzitě. Pro Tieto pracuje od roku 2004.

◼ Českou pobočku firmy, která skandinávským zákazníkům zajišťuje řadu IT služeb a čím dál intenzivněji vyvíjí i vlastní nové produkty, řídí posledních šest let.

◼ Je finským honorárním konzulem v Ostravě a viceprezidentem Severské obchodní komory v Česku. Jeho koníčky jsou badminton, lyžování a hory.

Dětem setkání s praxí otevírá oči. Jako typickou Lukasík při rozhovoru zmínil příhodu ze základní školy, kde mu jeden žák řekl, že ho neláká IT, protože nechce dělat v Excelu. Ten probírali v hodinách informatiky a výsledkem stylu výuky bylo pevné rozhodnutí jít radši na ekonomku. Po ní by ale v Excelu opravdu dělal, směje se paradoxu Lukasík. Na příkladech z praxe ukazuje, co tradiční školství dělá špatně a v čem se musí změnit.

Jako šéf firmy s kořeny ve Skandinávii má o rozdílech ve školství a o trendech dobrý přehled. A z vlastní praxe dobře ví, které profese v dohledné době pod náporem automatizace zaniknou. V Tietu se to na řadě pozic už děje. Role firem v reformě školství je nezastupitelná. Málokterý politik totiž lidem řekne, že pro ně nebude práce.

HN: Proč vlastně skandinávská firma Tieto přišla do Ostravy?

Před patnácti lety, kdy jsme byli jen ve Finsku a Švédsku, jsme hledali vhodnou lokaci pro expanzi. A už tehdy se dalo předpokládat, že východní část Evropy bude součástí EU. Proč Ostrava? Jistě, náklady byly níž než v Praze, ale hlavním důvodem bylo ohromné množství vývojářů, kteří měli k Ostravě vztah. Například tam studovali, ale potom utekli jinam, většinou do Brna, Prahy a podobně. V Ostravě zároveň nepůsobila žádná firma, která by tento potenciál využívala. Pro rychlý růst to byl zajímavý parametr. Nešlo tedy jen o mladé lidi, kteří vyšli z vysoké školy, ale i o ty zkušenější, které dokážeme „stáhnout“ do domovského regionu. A to se potvrdilo. 

HN: Jaká je situace dnes?

Dneska je to podobné jako v kterémkoli jiném velkém městě. A to nemluvím jen o České republice, podobná situace je všude v rozvinutém světě. Musíme dělat mnoho kroků, aby lidé ve firmě byli nejen teď, ale i za pět či deset let. A proto také hodně spolupracujeme s univerzitami, se středními, a dokonce i základními školami, aby si studenti či žáci řekli: Ano, za pět nebo deset let mohu pracovat v IT.

HN: Co firmu vašeho typu přivedlo až na základky?

Tomu projektu říkáme Future of the Work, tedy Budoucnost práce. Vycházíme z toho, že vlastně nějakých šedesát až sedmdesát procent profesí, které budou dnešní děti vykonávat, ještě neexistuje. Nicméně školství učí stále stejným způsobem a v nejbližší době pořád učit bude.

Když si dnes děti řeknou „chci být pilotem“, tak je to super – ale možná piloti nebudou existovat. Chceme je dovést k tomu, aby uvažovaly jiným způsobem: co je důležité a co ne, které profese jde jednoduše zautomatizovat a u kterých to nepůjde. O tom se chceme s dětmi zábavným způsobem bavit. Formou her, využíváním grotesek, zapojením herců… Nejde jen o to, téma představit, chceme diskusi.

HN: Jak by školy měly na očekávané změny reagovat?

Když se dělal průzkum, které práce za posledních 15 či 20 let zanikly, převažovaly ty, které málo kombinovaly matematiku a měkké sociální dovednosti. Ty profese zanikají, protože se zautomatizují. Ale v momentě, kdy jde o zmíněnou kombinaci, je to jiné. Takové obory se těžko automatizují a ani v dohledné době to nebude zrovna jednoduché. Z toho plyne, že bychom se měli více zaměřit na myšlení v souvislostech a na kritické myšlení, nejenom na to, aby se žáci něco naučili nazpaměť.

Tlak na dnešní děti bude mnohem větší než na nás. Potřebují umět kriticky myslet a chápat, že ne všechno, co přečtou, je pravda, dávat si věci do souvislostí a věnovat pozornost i opačným názorům. Pracovat na schopnostech rozpoznávat souvislosti, bavit se o nich, hodně se zaměřit na empatii. To žádný stroj v nejbližší době nenahradí. Tohle ale školy nedělají, od základních až po vysoké.

HN: Co je třeba změnit, odkud začít? Vy jste finská firma a finské školství je dáváno za vzor.

Je paradoxní, že finské školství samo o sobě řeklo: už jsme zastaralí. Vlastně všichni v Evropě se ho snaží napodobit, ale sami Finové chtějí revoluci ve školství. Podle mě je potřeba, aby více dělaly firmy, ne všechno musí být hrazeno státem. Myslím, že mnoho firem se může takhle bavit s dětmi a z toho se může vyvinout reálná forma výuky. Je to důležité, málokterý politik lidem řekne, že pro ně nebude práce.

HN. Dokážete říct, že v rámci Tieta nebudou některé profese existovat?

Většina nových technologií má nejprve malý dopad a pak to jde najednou rychle. Ta křivka je exponenciální. Obzvlášť ohrožené jsou profese postavené na rutině. Co se opakuje, to je jednoduché nahradit softwarem. To není jenom otázka budoucnosti, už to děláme. Roste nám objem byznysu, ale třeba v infrastrukturní oblasti nezvyšujeme množství lidí. A to je díky tomu, že už dokážeme velkou část práce zautomatizovat, dokážeme nahradit lidskou sílu „robotem“. Profese, které zaniknou, budou z velké části nahrazeny pozicemi blíž k zákazníkovi. Budou tvořit „prožitek“ pro zákazníka, to je důležité i v oblasti softwaru.

HN: Poslední roky je stále patrnější snaha dostat do oboru více žen. Jak se to daří vám? 

Zastoupení žen u nás roste, jsme teď na 17 procentech, což v IT firmě není úplně běžné. Je to i tím, že my děláme také programy vyloženě pro ženy. Pomáhají nám ukázat, že svět IT není až tak zvláštní, jak bývá popisován. Každoročně přijmeme dvacet žen, jež z těchto kurzů přicházejí.

HN: V čem se ostravská IT scéna liší od Brna, které je v této oblasti velmi silné? Je hlavní rozdíl v přidané hodnotě?

Záleží, na které firmy se budeme dívat. V Brně, stejně jako v Ostravě, jsou „provozy“ s nízkou přidanou hodnotou, ale i silně inovativní firmy jako třeba Red Hat či Honeywell. My jdeme oběma směry. Máme lidi, kteří dělají výzkum nových věcí a dávají je na trh, a tam je vysoká přidaná hodnota, stejně tak je tomu v oblasti navrhování privátních cloudových řešení. Jsme v celém hodnotovém řetězci, od začátku až po konec.

HN: Ve které oblasti vývoje jste nejsilnější?

Děláme například produkt pro papírenský průmysl, kde si konkurujeme spíše s výrobními firmami, které jsou mnohem blíž výrobě strojů. A tam jsme celosvětově jednička, většina papírenských firem využívá náš systém. V Ostravě máme divizi, něco přes sto lidí, která pracuje na těchto produktech. Ty opravdu řídí továrny. Potom oblast utilit, dodávek energií. Sever Evropy je relativně vyvinutý, pokud jde o využití chytrých měřičů. V českém Tietu je zhruba 150 lidí, kteří vyvíjejí nové produkty pro účtování a řízení vztahů energetických firem se zákazníky.

HN: Co přinášejí chytré měřiče pro byznys vašich zákazníků?

Produkt díky on‑line spojení zjednodušuje komunikaci mezi dodavatelem a zákazníky a zajišťuje pravidelnou správnou měsíční fakturaci. Možností je však víc. Věříme, že s pomocí analytických nástrojů můžeme upozornit spotřebitele, že mají například špatný typ ledničky. Podle křivek spotřeby, třeba údajů z noci, lze poznat, že je už nevyhovující. A existují i vize o propojení až do fáze prodeje nového zboží. Zákazník se dozví, že má špatný spotřebič, i to, že když si koupí nový, vlastně ho to nebude nic stát. Protože se zaplatí úsporami.

HN: Při využívání takových dat se vždy vynoří otázka soukromí, co je citlivé a co není. Severské státy s tím nemají problém?

To je celosvětové, lidé jsou hodně opatrní. Úroveň digitalizace je však na severu mnohem dál, takže i využívání takových údajů je přirozenější, je tam větší otevřenost.

HN: Čerstvě v paměti je skandál, kdy došlo k úniku osobních dat milionů švédských občanů ve firmě, která je zpracovávala v zahraničí. Vy také spolupracujete s tamní veřejnou správou. Nemohlo by něco podobného postihnout i vás?

Máme nastavené silné procesy, aby se něco podobného nestávalo. Od hloubkového prověřování konkrétních lidí po certifikace budov. Snažíme se mít celkovou úroveň bezpečnosti, zvlášť pro veřejnou správu, vyšší, než je běžné. A je to i požadavek zákazníka.

HN: Jak klienti na problémy s bezpečností reagují?

Někdo uvažuje o insourcingu, že by si některé činnosti znovu dělal sám. Otázkou je, zda se tím bezpečnost zvýší. Já v tuhle cestu nevěřím. Myslím si, že pokud jsou správně nastaveny procesy a systém řízení, outsourcing může bezpečnost zvyšovat. Navíc outsourcing může snížit IT náklady o desítky procent.

HN: A co problém dostupnosti dat v cloudu? Co když dojde k výpadku a data jsou v jiné zemi?

V našem případě data držíme lokálně. Veškeré servery pro ty konkrétní instituce uchováváme vždy v jejich zemi. Včetně duplikace, záloh. Můžeme si to dovolit, jelikož jsme primárně dodavatelem pro severské země a máme tam silné zázemí.

Děti nemají programovat, ale myslet

◼ K problému, jak mládež přirozeně vtáhnout do světa IT, se Petr Lukasík při rozhovoru s chutí vracel. Jde totiž i o budoucnost firmy, kterou řídí.

◼ Je rozhodně proti tomu, posadit zvídavý dorost k počítači a hned učit programovat. Užitečnější cestu ukázal na příkladu kroužku pro druháky, který vede jeden ze zaměstnanců Tieta. Děti se v něm například pídí po tom, co se stane, když vhodí minci do automatu na pochutiny. Promýšlejí, co vše musí stroj udělat, než z něj vypadne požadovaný předmět. Uvažují nad tím, jak automat funguje, čímž se vlastně dopracují k řídícímu algoritmu.

◼ "Přepsat ho do kódu, to už je jenom rutina," vykládá Lukasík. "Chceme dětem pootevřít dveře, aby viděly, co se za nimi skrývá."

◼ Smysl má podporovat jejich přirozenou zvídavost, je přesvědčen otec dvou dětí. Když dostanou složitou šifru, mohou se podle něj utlouct, aby ji vyluštily.

◼ Každý takový prožitek v nich zakládá nebo upevňuje vztah k oboru, který je jednou může dobře živit.

HN: Vnímáte, že by se přístup byznysu k outsourcingu měnil?

Vyvíjí se do modelu partnerství. Tedy z „tady si převezměte moje servery a aplikace a spravujte je“ přecházíme do podoby, kdy majitelem dříve outsourcovaných firemních procesů zůstává zákazník, jenž využívá partnery, kteří část úkolů řeší. Lze to ukázat třeba na příkladu banky. Ta si drží svůj platební systém, jednotlivé moduly a podprocesy už mohou řešit dodavatelé. A tak to podle mě bude fungovat v čím dál větší míře. Infrastruktura je nakonec pouze železo, na kterém něco běží. A to něco je pro zákazníka důležité.

HN: Potřebujete tedy nové kvalifikace?

Ano. Posledních pár let vnímáme, že potřebujeme lidi, kteří znají nejen software, ale i konkrétní byznys. Posun to bude čím dál větší, i díky automatizaci. Ta přichází nejenom do výroby, ale samozřejmě i do IT.

HN: Jsou „multifunkční“ experti k mání?

Těch hotových je málo. Jestliže dneska takových lidí sháníme desítky, už víme, že za pár let nebo i dříve jich budeme potřebovat stovky. Proto hodně spolupracujeme se školami. Za posledních pět let nám prošlo rukama na čtyři tisíce studentů. Znají nás z přednášek, jsme s nimi v nějakém vztahu. Ten se v asi sedmi stech případech proměnil v dlouhodobou stáž. A z těch vykrystalizovalo nějakých 300–400 zaměstnanců, které už jsme si vychovali do té podoby, jakou potřebujeme. My je známe, oni znají nás, vědí, jakou kulturu u nás mohou čekat a zároveň už se postupně učí věci, které potřebujeme.

HN: Dnes je zásadním tématem zvyšování platů. Není možné, že místo automatizace se jednou Tieto přesune dál na východ za levnější pracovní silou?

Takovýto trend nevnímám. Naší výhodou je, že jsme skandinávským zákazníkům blízko, a to i kulturně. Když k nám přijedou, rozumíme si. Důležitá je i geografická blízkost, měsíčně zhruba 150 lidí posíláme k zákazníkům na sever. Jsou přímo v továrnách, bankách, ve veřejné správě, jednají přímo s IT oddělením klienta. Cílem je, aby chápali, co mají za problémy.

Samozřejmě platy rostou, Česko bude dražší. Nicméně platy rostou i v ostatních zemích. Receptem je i mnohem větší zaměření na inovace. Spolupracujeme se start‑upy, podporujeme naše lidi, aby měli vlastní interní inovace, které můžeme „protáhnout“ na severský trh a tím tvořit vyšší hodnotu.

jarvis_59cbba1c498e2987e069a4da.jpeg
Ředitel Tieto Czech Petr Lukasík
Foto: HN - Tomáš Tesař
reklama
Zobrazit náhled
Zbývá 1000 znaků
Článek neobsahuje komentáře.
reklama

Zjednodušené vyhledávání pracovních pozic

Vyhledávání připravujeme
ve spolupráci s LMC
reklama
Nejčtenější články  
Newsletter  
reklama
reklama
reklama