reklama
reklama
31. 8. 2017 | poslední aktualizace: 31. 8. 2017  08:30
Firmám se vstřícnost vůči studiu zaměstnanců vyplácí

Firmám se vstřícnost vůči studiu zaměstnanců vyplácí

Dalo by se říci, že studovat při zaměstnání se dá prakticky v jakémkoliv věku. Přesto nejde o úplně snadný krok, člověk k němu musí do jisté míry dozrát. A také si musí být jistý několika věcmi: oborem studia, tím, co chce studiem získat, a tím, kam se chce posunout, všemi výhodami i nevýhodami studia a v neposlední řadě jednoznačnou podporou svého zaměstnavatele. Bez ní se totiž zaměstnanec student neobejde nikdy.
Kristina Kadlas Blümelová
Kristina Kadlas Blümelová
redaktorka
Čtěte více o: vzdělávání | studium | zaměstnanec
Firmám se vstřícnost vůči studiu zaměstnanců vyplácí (ilustrační foto).
Firmám se vstřícnost vůči studiu zaměstnanců vyplácí (ilustrační foto).
autor: Shutterstock

Některé firmy samy studia vysokých škol či různých kurzů nabízejí v rámci všeobecných benefitů a lákají na ně i nové zaměstnance. Další variantou je individuální podpora rozvoje klíčových zaměstnanců. "Firmy podporují své lidi v kurzech a studiích, které mohou ovlivnit jejich roli ve firmě v nejbližším období," vysvětluje ředitelka headhunterské společnosti Recruit CZ Markéta Švedová a dodává, že mají většinou na tyto drobnější akce rozpočty a motivují tak své zaměstnance k vyšší loajalitě. Její slova potvrzuje Kateřina Pištorová, tisková mluvčí Siemensu ČR. "Zaměstnance se snažíme podporovat v rozvoji různými způsoby, do nichž určitě patří i studium. Jsme přesvědčeni, že tím u zaměstnanců získáme vyšší loajalitu vůči firmě a zároveň schopnost zvládat komplexnější úkoly při vyšším výkonu."

Existují ale i obory, v nichž je průběžné vzdělávání téměř povinností. Proto firmy působící v lékařství, farmacii, právu či finančním poradenství pořádají pro zaměstnance mnoho aktivit. "Naši kolegové poskytují klientům své znalosti a dovednosti, takže se bez kontinuálního vzdělávání neobejdou. Chuť vzdělávat se a rozvíjet od našich zaměstnanců očekáváme, na druhou stranu je to také častý důvod, proč k nám zaměstnanci přicházejí. Očekávají, že budou mít příležitost se učit," říká Barbora Černíková zodpovědná za vzdělávání a rozvoj zaměstnanců v Deloitte ČR.

Firmy studia hradí, ale chtějí záruky

Vzdělávání může probíhat mnoha způsoby, zkušení lektoři např. docházejí do firmy, kde pořádají různě zaměřené workshopy. Mnoho zaměstnavatelů ovšem řeší studia zaměstnanců propojením s uznávanými univerzitami. Např. český Siemens spolupracuje zejména s technickými vysokými školami, nejvíce pak s ČVUT, VUT v Brně a VŠB - TUO. Česká spořitelna i ČSOB naopak spolupracují především s univerzitami poskytujícími vzdělání v ekonomických oborech. Jiný mechanismus funguje v softwarové společnosti Y Soft. "Nenabízíme podporu při studiu konkrétních oborů. Volba školy, stejně jako způsob podpory, je věcí dohody s individuálním zaměstnancem. Mimo podporu akademického vzdělávání nabízíme osvědčené kurzy na rozvoj dovedností," vysvětluje PR manažer Y Softu Jan Hrabovský.

Pokud firmy svým zaměstnancům nabízejí možnosti studií na univerzitách, absolvování kurzů či workshopů v rámci všeobecných benefitů, je pravidlem, že tyto aktivity finančně zaštiťují. "Veškeré vzdělávání, které zaměstnanec potřebuje pro výkon své profese, plně hradíme. V některých situacích přispíváme i na vzdělávání, které s výkonem profese souvisí jen okrajově, což vnímáme jako benefit pro daného zaměstnance, jako poděkování či ocenění," pokračuje Barbora Černíková z Deloittu. Andrea Studihradová z tiskového oddělení České spořitelny je o něco konkrétnější. "Plně hradíme např. mezinárodní jazykové certifikace a další kurzy a vzdělávání. Tyto náklady vnímáme jako investici do budoucnosti České spořitelny, do spokojenosti našich zaměstnanců. Spokojení zaměstnanci jsou dobrý základ pro spokojené klienty."

Pokud jde o dlouhodobé a finančně nákladné studium, bývá řešením finanční spoluúčast nebo smluvní závazek. To znamená, že firma zaměstnanci vzdělání zaplatí a on se zaváže k několikaleté spolupráci. "Někteří zaměstnanci se, zejména v rámci vyšší finanční dotace na vzdělání, zavazují k dlouhodobější spolupráci, aby mohli nabyté vědomosti a znalosti uplatnit v praxi," říká Barbora Černíková z Deloitte ČR. Podobně to funguje i v Siemensu, kde je proplacení studia doprovázeno stabilizační dohodou. "Podmínky dohody závisí na typu, délce a ceně studia," dodává Kateřina Pištorová. A nejinak je tomu i v ČSOB či Y Softu. A je to logické, pokud firma do vzdělání zaměstnance investuje nemalé peníze, nemůže riskovat, že jí okamžitě uteče ke konkurenci.

Studovat při práci vysokou školu či několikaměsíční odborný kurz ale není žádná legrace. Čas, který musí člověk věnovat přípravě, se většinou počítá v řádu desítek hodin měsíčně. Aby studium mělo smysl, je ze strany zaměstnavatele třeba ještě jednoho vstřícného kroku. Oslovené firmy uvedly, že nabízejí studijní volno, případně si zaměstnavatel kvůli přípravě na zkoušky může vzít po dohodě s vedením neplacené volno. "Součástí podpory vysokoškolského studia je poskytnutí volna na studium a přípravy na zkoušky, a to včetně těch závěrečných. Účast na vzdělávacích aktivitách v rámci nabídky České spořitelny je samozřejmě chápána jako součást výkonu zaměstnání," upřesňuje za banku Andrea Studihradová.

Studium jako investice do sebe sama

A jak na svá studia při práci nahlížejí samotní zaměstnanci? Barbora Čajková, specialistka v oddělení reportingu Deloitte ČR, aktuálně studuje obor Provoz a ekonomika na pražské ČZU. "Studium na vysoké škole je pro mě investicí do budoucna. Dodává mi široký rozhled, který mi umožňuje porozumět problematice a následně si lépe zvolit směr, jakým bych dále se ráda ubírala. Od studia si slibuji především flexibilitu na pracovním trhu a zvolení naplňující profesní kariéry, která mi rozšíří horizont kvalitně stráveného pracovního i osobního života."

Miloslav Tuček, šéf interní komunikace České spořitelny navštěvuje kurz Lead Zeppelin, talentový program v České spořitelně, jehož smyslem je rozvíjet klíčové schopnosti lídrů. "Je pro mě ctí být v rozvojovém programu Lead Zeppelin. Jedná se o zajímavě namixovaný roční program, kde máme možnost potkat osobnosti z Česka i ze zahraničí. Program beru především jako svůj osobní rozvoj. V mnoha případech mi otevírá oči. Zjišťuji, jak leadership styly vnímám já a jak můj tým. A k nezaplacení jsou rady zkušených lídrů," vysvětluje.

A Martin Erik Iltis, který pracuje v oddělení interní komunikace v Siemensu ČR, říká, že studium managementu na VŠE mu dává teoretický základ manažerských dovedností, které může lépe aplikovat v praxi. "Současně věřím, že mi studium v budoucnu pomůže lépe dosáhnout na pozice středního a vyššího managementu. Díky flexibilní pracovní době a vstřícnosti svých nadřízených jsem schopen docházet několikrát týdně na čtyři až pět přednášek a tím plně využít potenciál studia."

Zkušená headhunterka Markéta Švédová však na závěr dodává, že studium při zaměstnání nikdy nedá automaticky jistotu větší atraktivity. "Nemohu tvrdit, že kandidáti zaměstnanci, kteří si neustále zvyšují kvalifikaci, jsou více žádaní než ti, kteří svá studia řádně dokončili před léty. Kandidát tím spíš ukazuje svou chuť dále se učit novým věcem, vůli na sobě pracovat a něco dotáhnout do konce. Nemohu ani tvrdit, že by kandidáti s titulem MBA měli vyšší platové požadavky než kandidáti s titulem inženýra, ani že by je klienti měli tendenci lépe ohodnotit. Většinou jsou důležitější výsledky než vyšší úroveň vzdělání."

 

Článek byl publikován v magazínu Kariéra speciál.

reklama
Zobrazit náhled
Zbývá 1000 znaků
Článek neobsahuje komentáře.
reklama

Zjednodušené vyhledávání pracovních pozic

Vyhledávání připravujeme
ve spolupráci s LMC
reklama
Nejčtenější články  
Newsletter  
reklama
reklama
reklama