Od října začne platit novela zákona o zaměstnanosti, která má zabránit podvodům s náhradním plněním. Firmy s více než 25 zaměstnanci musí zaměstnávat alespoň čtyři procenta lidí se zdravotním postižením. Pokud to nesplní, mohou se ´vykoupit´ odvodem do státního rozpočtu nebo právě náhradním plněním, kdy nakoupí výrobky a služby od zdravotně postižených. Jenže řada firem to obchází a invalidní výrobci působí jen jako prostředníci, přes které se přefakturovávají komodity, které s jejich činností nemají nic společného.

Nově proto vznikne elektronická evidence náhradního plnění, která má zprůhlednit celý systém. "Stát tuší, že náhradní plnění neplní svou funkci, ale zatím nemá důkazy. Elektronická evidence, kdy bude jasně vidět, kdo, co a od koho nakoupil, by měla zpřehlednit dnešní šedou zónu a státu ukázat, zda tento institut dál rozvíjet, nebo ho zrušit," vysvětluje Hana Potměšilová, ředitelka Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (NFOZP).

Náhradní plnění můžou dodávat pouze lidé na volné noze se zdravotním postižením nebo firmy, které zaměstnávají nad 50 procent zdravotně postižených. Zatímco dosud se tento podíl počítal za celý rok, nově půjde o čtvrtletní přepočet. Podnikatelé a firmy budou moct od října náhradní plnění dodat jen v případě, že nejpozději do 30 kalendářních dnů od zaplacení vloží do elektronické evidence údaje o dodavatelích a odběratelích a také informace o dodaných výrobcích, službách nebo realizovaných zakázkách.

"Elektronická evidence by měla omezit překračování maximálního objemu náhradního plnění. Snížením objemu obchodovaného zboží se vytvoří tlak na dodávání takových výrobků a služeb, na jejichž realizaci se skutečně podílí osoby se zdravotním postižením," přibližuje Jiří Vaňásek, náměstek pro zaměstnanost ministerstva práce, které má evidenci na starosti.

Průběžné evidování má také zajistit odběratelům, že si budou moct plnění započítat. Dosud totiž docházelo k případům, kdy jim to sice dodavatelé slíbili, ale na konci roku dodávku do evidence neuvedli. "Očekáváme také, že tato změna přinese zvýšený zájem odběratelů o využívání ostatních forem plnění povinného podílu včetně přímého zaměstnávání osob se zdravotním postižením," uvádí Vaňásek.

Podle Potměšilové z NFOZP si firmy sice stěžují, že mají problém najít kvalifikované zaměstnance se zdravotním postižením, ale na druhou stranu často neumí těmto lidem vyjít vstříc a nabídnout jim adekvátní nejen platové ohodnocení. "Firmy se budou muset zamyslet nad tím, zda aktivně otevřou téma skrytých zdravotně postižených ve svých týmech nebo konečně začnou upravovat pracovní podmínky tak, aby se jim kvalifikovaní lidé s postižením otevřeně hlásili," říká Potměšilová.

V souvislosti se zavedením elektronické evidence už odběratelé nebudou muset uvádět údaje o náhradním plnění v ohlášení o plnění povinného podílu. Jako doposud budou Úřadu práce do 15.2. ohlašovat na předepsaném formuláři, zda splnili povinný podíl včetně způsobů jeho plnění. Nebudou už ale muset doplňovat konkrétní informace o jednotlivých dodávkách. Dodavatelé budou za rok 2017 evidovat náhradní plnění od začátku října do konce listopadu a po skončení přechodného období vždy nejdéle do 30 kalendářních dnů od jeho zaplacení.