Meziroční růst cen v červenci zrychlil na 2,5 procenta. Analytici přitom očekávali, že inflace zůstane na červnových 2,3 procenta, ČNB naopak ve své prognóze s takovým vývojem počítala.

Inflaci táhne nahoru stejně jako v předchozích měsících především zdražování potravin. Například vejce byla meziročně dražší bezmála o 27 procent, máslo podražilo dokonce téměř o 45 procent. Vliv na zvýšení cenové hladiny měly v červenci rovněž ceny v oblasti stravování a ubytování, jež meziročně vzrostly o šest procent. Rostly také ceny služeb, v porovnání s loňským červencem byly vyšší o 3,1 procenta.

Růst inflace podle ekonoma UniCredit Bank Patrika Rožumberského podporuje rovněž rychle rostoucí poptávka domácností daná především zrychlujícím růstem mezd. "Do růstu cen se promítají také přechodné vlivy jako zavedení EET. Na druhé straně ceny pohonných hmot přestaly v červenci působit ve směru vyšší inflace. Jejich meziroční změna poprvé od loňského listopadu poklesla do záporu," řekl Rožumberský.

Snaha brzdit inflaci, jež od ledna s výjimkou jediného měsíce pokaždé překročila dvouprocentní cíl ČNB, přiměla na začátku srpna bankovní radu poprvé po téměř deseti letech zvýšit úrokové sazby. Z rekordně nízké úrovně 0,05 procenta vzrostla základní sazba, od které se odvíjejí ceny úvěrů a úročení vkladů, o 0,2 procentního bodu. Červencová data by podle ekonomů mohla přimět ČNB krok zopakovat. Vyšší sazby by měly přimět občany a firmy více spořit a méně utrácet. Menší poptávka by pak růst cen přibrzdila. Vyšší úrokové sazby také nahrávají rychlejšímu posilování koruny. Pevnější měna znamená, že vývozci dostanou v zahraničí za svoje zboží méně peněz a nebudou si moci dovolit tak rychle zvyšovat mzdy.

"Červencový vysoký cenový růst zvyšuje pravděpodobnost dalšího růstu sazeb ČNB v posledním čtvrtletí letošního roku," řekl ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. Inflace by se podle něj měla držet nad dvouprocentním cílem centrální banky po celý zbytek letošního roku i v roce následujícím.

Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče bude pro další úvahy vedení ČNB o zvyšování úrokových sazeb klíčový vývoj kurzu koruny."Pokud koruna dokáže nejpozději počátkem posledního čtvrtletí letošního roku posílit pod úroveň 26 korun za euro a v závěrečných měsících roku bude dále zpevňovat, ČNB by mohla po zbytek letošního roku nechat své úrokové sazby již beze změny. Naopak pokud koruna posilovat nebude, bankovní rada by v letošních podzimních měsících zřejmě velmi vážně zvažovala další zvýšení úrokových sazeb," řekl Jáč.

Že se inflace bude držet nad cílem ČNB i v dalších měsících roku, si myslí také hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Další zvýšení úrokových sazeb ovšem podle něj letos nebude nutné. "Centrální banka bude s dalším zpřísňováním své měnové politiky opatrná, aby se příliš nerozevřely úrokové nůžky mezi Českem a eurozónou. To by mohlo vyvolat nadměrné posílení koruny vůči euru a silnější než žádoucí protiinflační tlak," uvedl.

Podle analytika ČSOB Petra Dufka nedávají aktuální čísla o inflaci centrálním bankéřům důvod ke zvyšování sazeb. "Z pohledu ČNB se inflace vyvíjí v souladu s prognózou, což znamená, že centrální banka nemusí podnikat v nejbližších měsících žádnou další akci poté, co minulý týden zvýšila své úrokové sazby," řekl.

Vývoj inflace v Česku (v %)
Zdroj: ČSÚ
Pozn.: Modrá linie zobrazuje vývoj inflace. Červené linie naznačují inflační cíl ČNB (2 %) a jeho toleranční pásmo (1-3 %).