Dvě hodiny instalování speciálního prohlížeče a jste tam, na temném internetu − darknetu.

Říkali, že dokáže odpálit americké nukleární rakety zapískáním, hrozilo mu 460 let vězení. Dnes mu za hackování platí

"Za prachy udělám cokoliv. Jestli chceš, abych položil pár podniků nebo lidskejch životů, udělám to. Zruinuju je finančně nebo je dostanu za katr," píše třeba na jedné z darknetových stránek neznámý hacker. Podobných portálů, které nejsou běžně dostupné a inzerují služby hackerů, jsou na darknetu tisíce.

Přibližně od začátku století se z útoků na počítače (a mobilní telefony) stal výnosný byznys. Jen loni se celosvětové škody způsobené hackery vyšplhaly na 450 miliard dolarů.

Kybernetická kriminalita ve svém rozsahu už dávno předčila globální obchod s drogami a experti očekávají, že její hrozba bude v příštích
letech dále narůstat.

První hackeři přitom byli snílky toužícími po lepším světě. Samo slovo hacker se poprvé objevilo v padesátých letech na prestižní americké univerzitě MIT v rámci tamního klubu modelových železničářů.

"Jeho členy bavilo vylepšovat řídicí systémy vláčků a své zlepšováky ve vlastním slangu označovali slovem hack. Ten, kdo s novým nápadem přišel, byl hacker," vysvětluje dokumentarista Jan Šípek, který se o hackerskou subkulturu dlouhodobě zajímá.

Od vláčků se studenti americké techniky záhy dostali k nově nastupujícím počítačům − a slovo hacker nabylo svého dnešního významu. "Američtí hackeři se následně spojili s hnutím hippies a jejich komunita získala levičácký náboj. Počítače té doby byly obrovské skříně, které společnost chápala jako nástroj státu shromažďujícího o lidech informace. Úmyslem hackerů proto bylo tuto technologii ovládnout a s její pomocí změnit svět k lepšímu," vysvětluje Šípek.

Zhruba od osmdesátých let minulého století přestaly být computery výsadou univerzit a výzkumných ústavů, na Západě se začaly šířit mezi obyčejné lidi. Zvláště zástupci mladé generace se jejich prostřednictvím rádi bavili na cizí účet nebo si prvními hackerskými útoky potvrzovali své počítačové dovednosti. Objevili se také první aktivističtí hackeři, kteří svými útoky upozorňovali na společenské problémy. A vedle nich přišli i první hackerští zloději využívající skulin v zabezpečení počítačů k vlastnímu obohacení.

Od přelomu osmdesátých a devadesátých let začaly státy proti hackerům vytvářet první zákony a počítačové útočníky stíhat.

V policejních sítích přitom vedle skutečných kriminálníků uvízli také hackerští aktivisté a vtipálci. Jejich pozice ale postupně slábla.

Většina dnešních hackerů se sdružuje v kriminálních bandách nebo vstupuje do postupně budovaných kybernetických armád států či velkých firem. Síla a moc novodobých válečníků s počítačovou myší v ruce přitom neustále roste.