Hodnota českého vývozu dosáhla v březnu historického rekordu 333 miliard korun. Tuto hranici sice exportéři v dubnu ani květnu nepřekonali, v následujících měsících by se jim to ale mohlo podařit. V červenci se kvůli výběru dovolených čeká pouze mírný růst, na konci kvartálu ale podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské přírůstky českého exportu dosáhnou dvouciferných čísel a přiblíží se dvouletým maximům.

"Především je to postaveno na dobrých vyhlídkách Evropy. Naši exportéři vidí oživení nejen v západní Evropě, ale také v jižní Evropě a v USA. To jsou trhy, které táhnou český export nahoru," dodala. Dalším motorem růstu českého exportu budou podle Horské nové zakázky. "Letos se naši exportéři ve velké míře vrací například do Ruska, ale mění se to, co tam vyvážíme. Už to nejsou tolik hotové výrobky, ale spíše polotovary. To reflektuje snahu ruského prezidenta Putina, aby byla tamní ekonomika více soběstačná."

Růst českého vývozu by mohl být podle ekonomů ještě rychlejší, nebýt nedostatku pracovních sil na českém trhu práce. Podle místopředsedy Asociace exportérů Otto Daňka nebyl v samostatné české historii větší počet volných pracovních míst než nyní. "Říká se, že pět procent lidí nebude za žádných okolností pracovat, tuto hranici považujeme za technickou nulu. Nyní je ale nezaměstnanost ještě o jeden procentní bod nižší." Problémy s nedostatkem pracovních sil potvrzuje i jednatel firmy Saar Gummi Czech Jan Tichý. "Každý měsíc nabíráme několik desítek zaměstnanců, velká část z nich ale u nás brzy skončí. Nejsou zvyklí doopravdy pracovat," konstatuje.

"Národní vývoz za prvních pět měsíců letošního roku v průměru roste 'jen' o 6,3 procenta, což signalizuje, že průmysl nestíhá splnit požadavky našich zákazníků ze zahraničí. Hlavním důvodem je nedostatek pracovníků, který se blíží číslu 200 000," dodal místopředseda Daněk.

Dalším rizikem pro budoucí růst českého exportu je posilování koruny. Růst měny po dubnovém ukončení intervencí České národní banky ale zatím vývozce příliš nezbrzdil. Ačkoli česká měna za tři měsíce vůči euru posílila o 3,6 procenta a přiblížila se hranici 26 korun za euro, většina vývozců se spoléhá na kurzové zajištění. Před ukončením devizových intervencí si s bankami a dalšími finančními institucemi mnozí exportéři sjednali směnný kurz na několik měsíců nebo let dopředu, případně využili možností takzvaného přirozeného zajištění. To spočívá například v úvěrování v cizí měně nebo v platbách dodavatelům v té měně, ve které firma získává většinu příjmů.

"Největší zájem o kurzové zajištění nastal letos v březnu, průměrná doba se prodloužila ze zhruba šesti měsíců na dva, někdy i tři roky. Teď jsme tedy v situaci, že firmy zajištěné jsou. Očekáváme, že první pozice se začnou uzavírat v září a říjnu," řekl ředitel firemního bankovnictví Raiffeisenbank Václav Štětina.

Podle místopředsedy Asociace exportérů Otto Daňka devizové intervence ČNB za tři a půl roku svého trvání přinesly vývozcům 1366 miliard korun, zatímco dovozci kvůli slabší koruně přišli o 1209 miliard. Jednatel společnosti Saar Gummi Czech Jan Tichý upozornil také na další efekt umělého oslabování koruny. "Firmám, které balancovaly už před spuštěním intervencí na hraně, pomohla slabší koruna přežít na trhu. My exportéři jsme byli nadopovaní Českou národní bankou a nikdo z trhu neodcházel. Teď je otázka, zda posilující koruna a růst mezd vlnu odchodů nespustí.