reklama
reklama
5. 7. 2017 | poslední aktualizace: 7. 7. 2017  14:28

Nejvyšší soud: I za úraz mimo pracoviště se může zaměstnanec dočkat odškodnění

Firmy musí podle Nejvyššího soudu odškodnit i úraz, který se stal zaměstnanci na teambuldingu s klienty. Peníze náleží všem zaměstnancům, kteří v době svého zranění jednají ve prospěch firmy, ať už byli kdekoliv. Takový pohled zásadně mění dosavadní přístup k odškodňování.
Lukáš Šikel
Lukáš Šikel
redaktor měsíčníku Právní rádce
Čtěte více o: právo | firma | pracovní úraz
Firmy musí odškodnit i úrazy, které se staly zaměstnancům na teambuildingu s klienty.
Firmy musí odškodnit i úrazy, které se staly zaměstnancům na teambuildingu s klienty.
autor: HN - René Volfík

Obchodní zástupce společnosti vyrábějící stavební materiály vyrazil před šesti lety na firem­ní klientský zájezd do hor. Součástí akce bylo i společné lyžování, kde si zranil koleno. Po firmě chtěl jako odškodnění za pracovní úraz 121 tisíc korun. Společnost mu ale odmítala zaplatit, protože se úraz nestal při jeho běžné pracovní činnosti a účast na akci byla dobrovolná. Odškodnění obchodnímu zástupci přiznal nakonec až minulý měsíc Nejvyšší soud. Rozhodl, že peníze náleží všem zaměstnancům, kteří v době svého zranění jednají ve prospěch firmy, a to bez ohledu na místo a činnost, při které se incident stal. Takový pohled zásadně mění dosavadní přístup k odškodňování.

Pracovní úraz není cesta do práce

Zákon považuje za pracovní úraz zranění, které se stalo při plnění pracovních úkonů a v přímé souvislosti s pracovními úkony. "Za ty lze považovat například i převlékání a další činnosti, které předchází začátku samotné práce, stejně jako úklid prostor, předání úkolů další směně a převlečení se do civilu po skončení práce," vysvětluje právník z advokátní kanceláře Randl Partners David Borovec. Pokud zaměstnanec nepochybil v bezpečnostních opatřeních stanovených zaměstnavatelem, a přesto se zranil, náleží mu finanční odškodnění. Pracovním úrazem přitom podle zákona není incident, který se stal cestou do práce, nebo když zaměstnanec během pracovní cesty nejel po plánované trase a zranil se. Výjimkou je případ, kdy zaměstnanec odbočil z plánované cesty, aby odvezl svého spolupracovníka domů. Úrazem, za který odpovídá firma, také nejsou zranění, která vzniknou při cestě na jídlo či na lékařskou prohlídku. Na odškodnění není nárok ani v případě, kdy se úraz stal v podnapilém stavu či pod vlivem návykové látky.

Sporné případy

U řady pracovních úrazů přesto není jasné, jestli zaměstnanci náleží odškodnění, nebo ne. Například u opaření vroucí vodou při vaření kávy. Pokud se opaří při vaření kávy asistentka, pro kterou je taková činnost pracovní náplní, bude jí bezpochyby náležet odškodnění. Pokud však zaměstnanec takový úkon v náplni práce nemá, je nutné posoudit charakter práce. "U zaměstnanců, jejichž výkon práce je spojen s vyšší duševní a psychickou námahou, by se zřejmě jednalo o nutný úkon v souvislosti s výkonem práce a takový úraz by byl posouzen jako pracovní," uvažuje advokát Ladislav Jouza. Podobný případ totiž ještě nebyl před soudy řešen, a proto nelze přesně říct, zdali by zaměstnanci odškodnění za úraz náleželo. Podle Borovce by bylo možné posoudit úraz jako pracovní, pokud by se stal zaměstnanci během přestávky v prostorách zaměstnavatele. Úrazy vzniklé během oddychového času mají být totiž podle zákona odškodněny.

Odškodnění za úraz se mohou zaměstnanci dovolávat, nejenom když upevňovali vztahy s kolegy, ale také s klienty společnosti.

Dokonce i srdeční infarkt může být za splnění určitých podmínek považován za pracovní úraz. Odškodnění podle právníků náleží zaměstnanci, který byl před infarktem vystaven nezvykle velké pracovní námaze nebo se jednalo o práci, na kterou zaměstnanec fyzicky a psychicky nestačí, či o běžnou práci vykonávanou za zhoršených podmínek. Oproti tomu infarkt jako následek výpovědi od nadřízeného by se podle Ladislava Jouzy neodškodňoval, protože k němu nedošlo v důsledku vysoké námahy spojené s prací.

Pozor i na teambuilding

Soudy již dříve rozhodly, že odškodnění náleží i za případy, které se staly v rámci teambuildingu, tedy na akcích, které slouží pro upevňování vztahů mezi zaměstnanci firmy. Není podle nich rozhodující, jestli se zaměstnanec zranil při pracovní činnosti. Nejvyšší soud pak v rozsudku obchodního zástupce zraněného na lyžích ochranu zaměstnanců ještě rozšířil. Odškodnění za úraz se mohou dovolávat i v případě, pokud upevňovali vztahy nejen s kolegy, ale také s klienty společnosti.

Podle rozsudku soudu je důležitý fakt, že zaměstnavatel po zaměstnancích, kteří se dobrovolně akce zúčastnili, požadoval, aby se klientům věnovali. "Je zřejmé, že žalovaná firma od svých zaměstnanců očekávala, že přispějí k naplnění cíle akce rovněž tím, že se budou jejím zákazníkům věnovat i na sjezdovce," stojí v rozsudku Nejvyššího soudu. To znamená, že pokud zaměstnanec jedná jménem zaměstnavatele při utužování vztahů s klienty, nezáleží tom, zdali zaměstnanec vykonával pracovní činnost, nebo s klientem lyžoval. Odškodnění bude náležet zaměstnancům za úraz při všech aktivitách, které nestojí proti výslovnému zákazu firmy.

Připraveno ve spolupráci s měsíčníkem Právní rádce.

Autoři: Lukáš Šikel
reklama
Zobrazit náhled
Zbývá 1000 znaků
Článek neobsahuje komentáře.
reklama

Zjednodušené vyhledávání pracovních pozic

Vyhledávání připravujeme
ve spolupráci s LMC
reklama
Nejčtenější články  
Newsletter  
reklama
reklama
reklama