1. Silná konkurence mezi centry

Mezi stávajícími centry podnikových služeb roste konkurence. Nejde o konkurenci obchodní, ale v oblasti lidských zdrojů. Z průzkumu vyplývá, že se pohybuje již na 7,6 bodu z desetibodové stupnice. Řešením je získání většího počtu pracovníků, i to je však ztíženo  celou řadou brzd, například zdlouhavým imigračním procesem při náboru zaměstnanců mimo EU anebo nedostatečnou podporou pružných pracovních úvazků. „Snažíme se o této problematice hovořit se vládou, ale zatím jsme nebyli vyslyšeni,“ říká Ota Kulhánek, prezident ABSL, a dodává: „Myslíme si, že skutečnost, že Česká republika přichází o obchodní příležitosti v hodnotě 10-15 milionů dolarů ročně by mělo konstruktivní diskuzi nastartovat. My jsme na ni připraveni a máme celou řadu námětů na spolupráci.“

 

2. Snižující se kvalita absolventů vysokých škol

I když se o nedostatečné kvalitě absolventů vysokých škol hovoří již několik let, stále nedochází ke zlepšení. Studenti mají nízké znalosti technologií a jazyků a nejsou připraveni na profesní praxi. Chybí jim základní analytické schopnosti, měkké dovednosti a často i pracovní návyky. Firmy musí proto částečně školský systém suplovat a masivně investovat do vzdělávání zaměstnanců. Na jejich zaškolení musí například vynaložit 3-6 měsíců času, následné školení zaměstnanců za účelem podpory jejich profesního růstu se dle průzkumu ABSL pohybuje v rozsahu 35-45 hodin ročně. Téměř 70 % center podnikových služeb navíc investuje do školení manažerů v oblasti koučování a 74 % do jazykových kurzů.

 

3. Flexibilita práce

Možnost alespoň částečné práce z domova patří v centrech podnikových služeb k běžně nabízeným výhodám a je využívána téměř 80 % zaměstnanců. Nová legislativa, která upravuje podmínky práce z domova a má platit od dubna letošního roku, může přinést zaměstnavatelům celou řadu nepříjemností a nadměrné administrativy. I když stále není jasné, jak bude nové nařízení uvedeno v život, již nyní je jasné, že zaměstnavatelé nebudou ochotni převzít dodatečné náklady a zodpovědnost za bezpečnost práce svých zaměstnanců, když pracují z domova. A to může vést k rozhodnutí limitovat možnosti práce z domova.  „Namísto směrem k podpoře flexibility práce jde česká legislativa směrem opačným. A to není pro rozvoj našeho segmentu dobrou zprávou,“ říká Ota Kulhánek.

 

4. Zdlouhavý proces imigrace

Protože jsou u kandidátů často vyžadovány i neobvyklé jazykové kombinace, které se často v ČR ani nedají studovat, je nutné zaměřit pozornost na cizince. Ti již v našem segmentu tvoří třetinu všech zaměstnanců a tendence je rostoucí. Nábor lidí z EU probíhá hladce, problémy ovšem nastávají u lidí ze zemí mimo EU. Proces je pro dynamiku našeho segmentu příliš zdlouhavý a komplikovaný. Projekty typu “Zvláštní postupy pro vysoce kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny“ jsou sice dobrým krokem, ale nestačí.

 

5. Vysoké odvody za zaměstnance

Dle nedávné studie našeho strategického partnera, společnosti Deloitte, má Česká republika nejvyšší odvody za zaměstnance v celé střední Evropě a je v této oblasti na nejvyšších příčkách i v rámci celé EU. Předbíhá ji jen Francie, Švédsko, Itálie, Belgie a Rakousko. I když do ČR již dávno nepřichází investoři kvůli levné práci, ale kvůli stabilitě a kvalitě, kterou u nás dostávají, může do budoucna vysoká hladina odvodů firmy z oblasti podnikových služeb odradit.

„My, stejně jako naši členové, jsme připraveni na diskuzi i spolupráci s univerzitami a vládními organizacemi. Věříme, že hlas oboru čítajícího 75 000 lidí a reprezentujícího 3 % HDP by měl začít být slyšet. Jde nám přece o rozvoj segmentu, který přináší skutečnou přidanou hodnotu a nabízí lidem kvalifikovanou práci a zajímavou kariéru,“ řekl na závěr Ota Kulhánek.