reklama
reklama
25. 5. 2016 | poslední aktualizace: 25. 5. 2016  14:40
Právní poradna: Změna směny ze dne na den

Zaměstnavatel má právo rozvrhnout směny a určit jejich začátek a konec

Dobrý den, chci se zeptat na modelový příklad. Je-li zrušena směna ve čtvrtek, v pátek bych měl mít podle původního plánu volno, nicméně na pátek zaměstnavatel seženeme náhradní směnu. Tím pádem budu mít volno ve čtvrtek a pátek půjdu na směnu! Podle zaměstnavatele směny, které mám nastavené podle harmonogramu, se mohou dle potřeby kdykoliv přeplánovat! Nejsou dané stoprocentně, ale pouze orientačně. To znamená, že pokud někomu odpadne tento týden směna, například pro nedostatek práce, což je vlastně překážka na straně zaměstnavatele, může mi zaměstnavatel stanovit náhradní směnu v příštím týdnu např. jako záskok za nemocného zaměstnance a já jsem prý povinen na tuto směnu jít! Směny mám zaměstnavatelem psané 7-15, jinak cca rok dělám pravidelně krátký-dlouhý týden. Plán směn zaměstnavatel nevede. Jak dlouho dopředu mi může zaměstnavatel změnit směnu? Co z uvedeného vyplývá pro zaměstnavatele a co pro mě? Děkuji za odpověď.
Mgr. Lenka Vlnková Advokátní koncipientka
Práce, plánování směn, pracovní smlouva, ilustrace
Práce, plánování směn, pracovní smlouva, ilustrace
autor: Archiv

Vážený tazateli,

povědomí zaměstnance o tom, kdy je povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, je stěžejní informací pro řádné plnění pracovních povinností.

Zaměstnavatel má právo rozvrhnout směny a určit jejich začátek a konec.

Současně má zaměstnavatel povinnost vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena. Uvedená povinnost vyplývá z ustanovení § 84 zákoníku práce.

V případě nerovnoměrně rozvržené pracovní doby (i krátký – dlouhý týden) zaměstnavatel nerozvrhuje zákonem stanovenou týdenní pracovní dobu (40 hodin) rovnoměrně na jednotlivé týdny. Je však povinen určit konkrétní délku vyrovnávacího období - nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích, eventuálně lze toto období zvýšit kolektivní smlouvou na 52 týdnů po sobě jdoucích. Za určené vyrovnávací období nesmí průměrná týdenní pracovní doba přesáhnout zákonem stanovenou týdenní pracovní dobu.

Zaměstnavatel je dále povinen písemně seznámit zaměstnance s rozvrhem pracovních směn, a to nejpozději dva týdny před začátkem vyrovnávacího období pro celé vyrovnávací období. Pokud vyrovnávací období začíná například 1. 4., je zaměstnavatel povinen seznámit zaměstnance s rozvrhem pracovních směn nejpozději do 17. 3. pro celé vyrovnávací období (nejvýše) 26 týdnů.

Případnou změnu pracovní doby musí zaměstnavatel oznámit opět nejméně dva týdny předem. Zaměstnavatel, kterému z různých důvodů nevyhovuje oznamování změny pracovní doby alespoň dva týdny předem, má možnost dohodnout se se zaměstnancem (nejlépe písemně) na kratší době pro oznámení změny.

Poruší-li zaměstnavatel povinnost týkající se rozvrhu pracovních směn, může mu být uložena sankce až do výše 2 mil. Kč v souladu se zákonem č. 251/2005 Sb., o inspekci práce.

Pro úplnost dodávám, že odlišný postup pro změnu pracovní doby bude vyžadován v situaci, kdy je pracovní doba výslovně sjednána v pracovní smlouvě. V takovém případě je nevyhnutná změna obsahu pracovní smlouvy a konsenzus obou smluvních stran.

 

reklama
Zobrazit náhled
Zbývá 1000 znaků
Článek neobsahuje komentáře.
reklama

Zjednodušené vyhledávání pracovních pozic

Vyhledávání připravujeme
ve spolupráci s LMC
reklama
Nejčtenější články  
Newsletter  
reklama
reklama
reklama