Vážená tazatelko,

výpověď je jednostranné právní jednání. Strana pracovněprávního vztahu je oprávněna dát výpověď bez ohledu na souhlas nebo nesouhlas druhé strany. Zaměstnavatel je ze zákona omezen výpovědními důvody (ustanovení § 52 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce) a vymezením ochranné doby, kdy nelze dát zaměstnanci výpověď (§53).  Zaměstnavatel je povinen ve výpovědi skutkově vymezit výpovědní důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem.

Na zaměstnance se uvedené omezení nevztahují. Zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Ustanovení o ochranné době slouží k ochraně zaměstnance, pro kterého by bylo v uvedené době  náročnější najít si zaměstnání u jiného zaměstnavatele (např. těhotné ženy), a nikoliv k ochraně zaměstnavatele. Z uvedeného vyplývá, že zaměstnanec v době, kdy je uznán dočasně práce neschopným, může dát zaměstnavateli platnou výpověď a pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby. Ta činí nejméně 2 měsíce a začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena druhé straně, a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce.