reklama
reklama
14. 3. 2015 | poslední aktualizace: 14. 3. 2015  08:00
Budoucnost technického školství

Lídři průmyslu na Strojírenském fóru volali po změně školství

Téměř dvě stě lídrů průmyslových firem, odborných škol a desítka zástupců ministerstev a státní správy se ve středu a čtvrtek sešlo na druhém ročníku Strojírenského fóra v Obecním domě v Praze. Hlavním tématem byla budoucnost technického školství, ale také podpora exportu a výzkum, vývoj a inovace.
-rkp
Moderovaný diskusní blok technické školství na druhém ročníku Strojírenského fóra v Obecním domě v Praze.
Moderovaný diskusní blok technické školství na druhém ročníku Strojírenského fóra v Obecním domě v Praze.
autor: archiv

Strojírenské fórum je součástí širší kampaně Svazu průmyslu a dopravy ČR nazvané Rok průmyslu a technického vzdělávání. Konference se uskutečnila pod odbornou patronací Svazu strojírenské technologie a Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). Proto jej také otevřel poradce prezidenta SP ČR Boris Dlouhý. Ve svých vystoupeních ho reprezentoval i Radek Špicar, viceprezident pro hospodářskou politiku a konkurenceschopnost, který hovořil před zástupci firem o důležitosti kreativity. "Nebojte se dát šanci mladým studentům a pozvěte je na jednání a porady do svých manažerských týmů. Nejsou zatížení čísly a plněním operativního plánu a mohou vnést do vašeho podnikání invenci," vyslovil jednu ze zajímavých myšlenek.

Na exportní téma hovořil Zbyněk Frolík, majitel LINET Group, která je světovým výrobcem nemocničních lůžek, a člen představenstva SP ČR. „Náš aktuální úspěch je výsledkem, mimo jiné i deseti let inovací a vývoje,“ uvedl Zbyněk Frolík.

Vystoupení Zbyňka Frolíka, majitele společnosti Linet, na druhém ročníku Strojírenského fóra v Obecním domě v Praze.

Dominantním tématem byla podpora technického vzdělávání: Druhý ročník Strojírenského fóra skončil proto požadavkem na modifikaci duálního vzdělávání v českých školách odpovídající realitě 21. století a požadavkem na udržitelnost dlouhodobé koncepce vzdělávání s akcentem na podporu technického školství, včetně výraznější podpory zájmu dětí o průmyslové školy.

Účastníci poukazovali zejména na problémy kvality výuky, až tři čtvrtiny firem upozorňují na nedostatečnou připravenost absolventů pro praxi. „Vážný problém také představuje značný konzervatizmus ve výukových metodách, nedostatečné využívání moderních technologií na mnoha školách, biflování a odříkávání faktů na úkor tvořivého myšlení,“ zhodnotil názory Roman Dvořák, moderátor panelové diskuse Strojírenského fóra a šéfredaktor MM Průmyslového spektra, které se technickým školstvím dlouhodobě zabývá. „Toto postihuje celou sféru vzdělávání od základních škol přes střední školy až po vysoké. Je třeba se však zaměřit už na mateřské školy, kde často jejich pasivním přístupem dochází k likvidaci přirozené aktivity dětí. Mnoho škol všech úrovní nemá dostatečnou kvalitu, neboť pro své přežití jsou vděčné za každého žáka a přijmou každého bez ohledu na jeho schopnosti zvládnout výuku a následnou profesi,“ uvedl.

Na Strojírenském fóru vystoupil náměstek ministra školství pro oblast vzdělávání Jaroslav Fidrmuc, který zdůraznil nutnost zavedení nové koncepce Strategie vzdělávání 2020. Tento klíčový dokument, který je svým koncepčním charakterem i nutnou podmínkou pro čerpání strukturálních prostředků, obsahuje tři klíčové priority. Zahrnuje snižování nerovnosti ve vzdělávání, podporu kvalitní výuky učitelů, s čímž souvisí dokončení a zavedení kariérního systému či posílení kvalitní výuky budoucích pedagogů na vysokých školách, a odpovědné a efektivní řízení vzdělávacího systému. Podle náměstka J. Fidrmuce je v technickém školství důležité zavedení principů duálního vzdělávacího systému, kdy průmyslové firmy formou praxe i finančně aktivně vstupují do vzdělávání žáků ale i pedagogů. V podstatě jde o návrat k systému, který zde již před desítkami let fungoval.

Lék na bolesti technického školství

Účastníci diskusního panelu na téma „Budoucnost středního technického školství – VIZE 2020“, jehož se zúčastnili zástupci průmyslových firem, odborných škol, ministerstev a zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, zformulovali tři stěžejní požadavky vůči státní a veřejné správě:

  • Systém duálního vzdělávání je logickým návratem k systému, který zde fungoval po řadu let, ale bohužel byl za posledních dvacet let opuštěn. Je potřeba tento návrh modifikovat tak, aby odpovídal realitě 21. století v kontextu globalizovaného světa.
  • Strategii vzdělávání a politiky do roku 2020, kterou ministerstvo školství navrhuje, zástupci diskusního panelu z průmyslové sféry v celé její podobě neakceptují. Ke strategii vzdělávací politiky je řada připomínek, které je potřeba vypořádat tak, aby nebyly činěny pokusy na vzdělávacím systému, kde je dlouhá doba od zavedení k získání prvních výstupů. Je však následně zapotřebí zajistit její dlouhodobou udržitelnost.
  • V České republice dochází od roku 1994 k demografickému poklesu a tento fakt regresivní vlny se přelévá do středních škol. Kvůli zavedení víceletých gymnázií došlo k poklesu zájmu o vzdělávání na průmyslových školách. Navíc kvalita obecného vzdělávání opadá. Tento stav je zapotřebí řešit.

Pohled do sálu během programu druhého ročníku Strojírenského fóra v Obecním domě v Praze.

Je loňská novela dostačující?

I přes to, že od roku 2014 do zákona o daních z příjmů nově přibyla možnost daňových odpočtů na podporu odborného vzdělávání, který má motivovat firmy, aby se více otevřely spolupráci se školami a aktivněji se podílely na praxi žáků a student, stav jejich využívání je stále neuspokojivý.

„Bohužel možnost odpočtu není až tak jednoduchá a komplikuje ji řada podmínek a omezení, které se v oblasti procesní snaží zainteresovaná ministerstva řešit vydáváním metodických pomůcek. Dále je zde celá řada faktických omezení, které výrobní provozy nejsou schopny splnit a jejich realizace by jim přinesla další vícenáklady s tím spojené, proto zatím dle slov účastníků panelu z průmyslové praxe není o tento nástroj mezi nimi zájem,“ uvedl Roman Dvořák.

„Vysoké školy se potýkají s nízkou úrovní maturantů, kteří k nim přicházejí. Ovlivňuje to celá řada aspektů, mimo jiné zavedení víceletých gymnázií, ze kterých se absolventi hlásí především na humanitní obory a na technické fakulty přicházejí studenti průmyslových škol a učilišť s maturitou,“ konstatuje emeritní rektor ČVUT v Praze profesor Petr Zuna a pokračuje: „Dalším problémem je způsob financování chodu vysokých škol dle počtu přijatých studentů. Aby technické fakulty byly schopny za daných podmínek existovat, musejí snižovat nároky na úroveň přijímaných maturantů, což se zákonitě promítá do výuky.“

Také vysoké školství by podle účastníků Strojírenského fóra mělo projít změnou: „Technické vysoké školy by se měly více zúčastňovat vlastního aplikovaného výzkumu v průmyslové praxi a tam získávat zkušenosti. Musejí poznat konkrétní potřeby firem, výsledek spolupráce musí být přínosem pro produkt firmy,“ uvedl profesor Jiří Marek, který má zkušenosti jak s vysokým školstvím, tak i průmyslovou sférou.

Řada zástupců firem na Strojírenském fóru volala také po změně přístupu k aplikovanému výzkumu. „Stálé podceňování aplikovaného výzkumu a vývoje z hlediska dotační politiky státu – poměr státní podpory základního k aplikovanému výzkumu byl za minulý rok 82,5 ku 17,5 procentům. To je pro konkurenceschopnost firem likvidační,“ uvedl například profesor Miroslav Václavík, ředitel Centra rozvoje strojírenského výzkumu při VUTS Liberec.

Strojírenské fórum je součástí širší kampaně Svazu průmyslu a dopravy ČR nazvané Rok průmyslu a technického vzdělávání. Konference se uskutečnila pod odbornou patronací Svazu strojírenské technologie a Svazu průmyslu a dopravy České republiky.

Autoři: -rkp
reklama
Zobrazit náhled
Zbývá 1000 znaků
Se nedivim (dede)
ucitelum nicnedelani vyhovuje
Zobrazit diskusi
reklama

Zjednodušené vyhledávání pracovních pozic

Vyhledávání připravujeme
ve spolupráci s LMC
reklama
Nejčtenější články  
Newsletter  
reklama
reklama
reklama