Chybějí všude, napříč regiony, a jejich nedostatek brání rozvoji podnikání. Konstruktéři, logistici, inženýři kvality, IT nebo procesní technologové patří mezi nejvyhledávanější pracovníky. Navzdory snahám personalistů se nedaří prázdná místa obsadit.

Speciálně u technických oborů se totiž výběr kvůli stárnutí populace tenčí. "Demografická křivka je neúprosná. Čeká nás naprostý nedostatek absolventů či vyučenců v technických oborech, v číslech se bavíme o nevratné ztrátě 400 tisíc pracovních sil v období 12 let," tvrdí mluvčí hospodářské komory Lenka Vodná.

Podle dostupných statistik sice v posledních několika letech narostl počet absolventů technických univerzit přibližně o deset procent, ale ani při zdvojnásobení nebude tento počet schopný pokrýt potřeby existujících i rozvíjejících se firem.

Neochota připlatit

"Rozhodně nemůžeme s upokojením tvrdit, že jsme stoprocentně vyřešili problém nedostatečného zájmu o studium technických oborů. Maturanti toužící po vysokoškolském diplomu si stále ještě často vybírají lehčí humanitní obory," podotýká rektor Technické univerzity v Liberci Zdeněk Kůs.

V praxi ale absolventi narážejí na určitou byrokracii technických společností. Ti, kteří o práci zájem mají, se ocitají v bludném kruhu. Většina zaměstnavatelů totiž požaduje praxi. Z tohoto důvodu se rozvíjí spolupráce mezi vysokými školami a univerzitami. Navíc konstrukční společnosti své lidi příliš nepřeplácejí. Inženýr kvality si průměrně měsíčně vydělá něco mezi 30 a 45 tisíci korun, průměrná mzda logistika se pohybuje v rozpětí 25 až 40 tisíc. V porovnání s IT obory je částka poloviční.

Hlad po konstruktérech

"V krátkodobém horizontu neexistuje cesta, jak zrušit nedostatek kvalifikovaných pracovních sil," uvažuje Klára Antošová z personální agentury Hays, která si mezi třemi stovkami společností udělala průzkum nedostatkových pozic na českém trhu.

Výzkum se zaměřil na profese, které se v tuto chvíli nedaří na českém trhu získat. Chybí Java programátoři, IT specialisté na bezpečnost, zkušení obchodníci napříč všemi obory, účetní se znalostí dvou světových jazyků, procesní inženýři a manažeři kvality.

Přitom tyto pozice lze najít v pracovních nabídkách prakticky každé druhé výrobní společnosti v České republice, a to převážně u dodavatelů do automobilového průmyslu. "Důvodem zvýšené poptávky je fakt, že mnoho firem získává nové zakázky, a tudíž posiluje počty lidí ve výrobě. Zaměstnanci, kteří z těchto pozic odcházejí nebo přecházejí do pozic vyšších, se těžko nahrazují právě pro nedostatek nových lidí," objasňuje Antošová.

Aktuálně například na internetovém portálu Jobs.cz podle údajů poskytnutých HN hledají firmy přes tisíc programátorů, softwarových architektů, téměř 700 volných míst je pro IT analytiky nebo konzultanty a přes 650 pozic pro konstruktéry a strojní inženýry. "Struktura lidí hledajících zaměstnání a poptávka firem po nových posilách se v České republice dlouhodobě do jisté míry míjí a chybí především technické znalosti," potvrzuje analytik z Jobs.cz Tomáš Dombrovský. Podle něj nejde pouze o vysokoškoláky, ale také o řemeslníky, kteří by obstarávali CNC stroje.

 

Firmy vyhlížejí talenty

Řada firem se snaží navázat spolupráci se studenty už na univerzitě, nabídnout možnost získání praxe na konkrétních projektech či pomoci se závěrečnými pracemi. Zároveň si už vyhlížejí ve školách talenty a nabízejí jim částečné úvazky a brigády. Mezi takové společnosti patří konstruktérský podnik Farmet, který spolupracuje mimo jiné s ČVUT nebo s Technickou univerzitou v Plzni. Podobně na tom jsou firmy jako Linet, Mubea Bosch, TOS Varnsdorf či Bednar Farm Machinery.


Konstruktérský podnik Farmet spolupracuje mimo jiné s ČVUT nebo s Technickou univerzitou v Plzni.
Foto: HN - Lukáš Bíba