Alexander Kjerulf (50)

Vzdělání:
Vystudoval informatiku na dánské Syddansk Universitet.

Kariéra:
V roce 1997 se dvěma společníky založil počítačovou společnost Enterprise Systems. O pět let později z ní odešel a začal se věnovat poradenství v oboru "štěstí na pracovišti". Svoji funkci nazývá "Chief Happiness Officer", tedy "ředitel štěstí". O štěstí v práci napsal tři úspěšné knihy včetně bestseleru "Štastná hodina je od 9 do 5". Pracoval pro nadnárodní firmy jako Microsoft, IBM, Hewlett-Packard, Lego, Hilton nebo IKEA.

Šťastný pracovník odvádí lepší pracovní výkony, z nich poté plyne také spokojenost zákazníka a nakonec i lepší hospodářské výsledky firmy, říká expert na štěstí v práci Alexander Kjerulf.

Dánský "Chief Happiness Officer", jak sám sebe nazývá, radí firmám po celém světě, jak šťastné pracoviště vybudovat. Doporučuje ředitelům chválit podřízené, začínat porady pozitivní pětiminutovkou zdůrazňující úspěchy a zaměřit se na dobré vztahy v rámci týmu.

Tvrdíte, že je důležité být v práci šťastný, ne "jen" spokojený. Jaký je rozdíl mezi štěstím a spokojeností?

Oba pojmy se zdají podobné, ale ve skutečnosti nejsou. Štěstí se odvíjí od pocitů, vyjadřuje, jak se v práci cítíte. Jste například na schůzce, která se vleče, je nudná, takže se cítíte špatně. O chvíli později ale absolvujete rozhovor se spokojeným zákazníkem, po němž se cítíte skvěle. To je štěstí.

Spokojenost naopak vyjadřuje, co si o své práci myslíte. Zdali jste spokojený s platem, pracovní dobou, bonusy a dalšími podobnými faktory. Je to intelektuální proces. Klíčové ale je, že zatímco mezi štěstím a pracovním výkonem existuje velmi silná korelace, u spokojenosti je tento vztah mnohem slabší. Jinak řečeno, když jste v práci spokojení, nemusí to znamenat, že pracujete lépe. Naopak šťastní lidé vždy odvádějí lepší výkony.

Když říkáte, že mezi pracovním výkonem a štěstím existuje korelace, znamená to, že musí být možné štěstí měřit. Jak se to dělá?

Samozřejmě víme, jak měřit spokojenost v práci. Mnoho firem provádí průzkumy spokojenosti zaměstnanců, většinou to dělají jednou za rok. U štěstí to funguje jinak. Nelze je měřit jen jednou za rok, protože se mění z momentu na moment. Například jedna britská firma měří štěstí pomocí tenisových míčků. U východu mají dva koše, jeden označený nápisem "šťastný", druhý "nešťastný".

Když zaměstnanci odcházejí, každý z nich hodí míček do jednoho z nich. Každý den pak míčky v obou koších spočítají a čísla zveřejní na intranetu. Každý tak může sledovat, jak se štěstí v práci den po dni vyvíjí. A když štěstí zaměstnanců náhle klesne, management se o tom dozví a může se zamyslet, co je špatně.

 


Týdeník Ekonom - č. 44/2012Jak "naočkovat" lidem pocit štěstí v době krize? Jaké recepty na zvýšení spokojenosti na pracovišti fungují? Lze HDP nahradit Hrubým domácím štěstím?

 

VÍCE SE DOČTETE V NOVÉM VYDÁNÍ TÝDENÍKU EKONOM, KTERÝ VYŠEL VE ČTVRTEK 1. LISTOPADU.

NAVÍC V NĚM NAJDETE I KOMPLETNÍ ROZHOVOR S ALEXANDEREM KJERULFEM, CHIEF HAPPINESS OFFICEREM.

banner 2

Související