Když odcházela Monika Brožková z tiskového oddělení společnosti Asseco, založila si profil na komunitní síti LinkedIn, která slouží pro vytváření pracovních kontaktů.

»Díky tomu jsem se zkontaktovala s tehdejší manažerkou jedné IT společnosti,« popisuje Brožková způsob, jak téměř okamžitě našla práci. Příběh bohužel neměl happyend, protože po měsíci práci opustila.

»Pozice neodpovídala mým představám, navíc přišla zajímavější nabídka,« dodává.

V Česku však hledání práce přes komunitní sítě zatím není příliš oblíbené, i když začíná být častější. Příběh Moniky Brožkové dokládá, že díky nim se dá práce najít snadno. Nové zaměstnání totiž našla i navzdory tomu, že má zatím ve své »síti« poměrně málo kontaktů, pouhých 42 lidí.

»Síť každého uživatele začíná pořádně fungovat, když má stovky kontaktů,« komentuje Adam Zbiejczuk, který má sociální sítě na starosti ve firmě Ataxo, která se zabývá marketingem na internetu a v sociálních sítích.

Řada lidí své pavučiny ze známých a partnerů na internetu splétá z mnoha důvodů, nejen kvůli hledání zaměstnání. Síť je totiž výhodná i třeba pro vyhledávání obchodních partnerů.

»Přes Xing mě kontaktovali zástupci rakouské firmy Datamobile. Po několika schůzkách jsme se dohodli, že budu v Česku nabízet jejich internetové připojení,« říká Petr Dvořák, soukromý konzultant, který komunitní sítě využívá ke své práci.

Dodává, že je pro něho výhodné mít profil na LinkedIn i Xingu, protože obě sítě se vzájemně doplňují.

Agentury již naskočily

Příběhů úspěšného využití moderních technologií při kariérním růstu je řada.

Základem jsou klasické profesní sítě typu LinkedIn a Xing, které dnes personální agentury používají téměř rutinně.

»Jako mezinárodní firma sledujeme trendy dříve, než dorazí do České republiky,« popisuje důvod časného začátku využívání moderních nástrojů Aleš Křížek z personální společnosti Robert Half International. Podobně hovoří i zaměstnanci dalších personálních agentur.

»Dnes jenom málo mladých lidí čte denní tisk. Zato většina z nich každý den zapne Facebook,« říká Miriama Chylíková z personální agentury Trenkwalder.

Potvrzuje to také Jiří Halbrštát z agentury Manpower. Podle něho je každá komunitní síť vhodná k jinému druhu kontaktu.

»Facebook se nám osvědčil pro hromadné oslovování studentů a absolventů. Je také vhodný pro dlouhodobou komunikaci například s brigádníky, kteří se k nám opakovaně vracejí,« vysvětluje.

Naproti tomu LinkedIn pomalu osidlují manažeři. Původně sice tuto síť využívali hlavně lidé z oboru IT, nyní je stále oblíbenější i v jiných odvětvích.

»Například mě poslední dobou oslovují bývalí kolegové z mBank,« říká Adam Zbiejczuk, který pro tuto banku zajišťoval propagaci v komunitních sítích a na internetu.

Trend rozšiřování komunit potvrzují také headhunteři.

»LinkedIn je v současné době velice výhodný zejména při vyhledávání středního a vyššího managementu. Nicméně neustále se rozšiřuje a proniká i do řad specialistů a dalších pozic,« říká Mikuláš Procházka ze společnosti Grafton Recruitment.

Někteří odborníci nicméně zpochybňují schopnosti headhunterů využít komunity pro cílené vyhledávání. Místo toho totiž často hromadně oslovují všechny, kteří aspoň trochu splňují jejich kritéria.

»Měsíčně dostávám jednu až dvě nabídky,« říká webdeveloper Richard Fridrich, který dnes pracuje v internetové společnosti Centrum Holdings.

»Bohužel jde ve většině případů o úplný odpad, který mě vůbec nezajímá,« dodává.

Jako základní chybu zmiňuje třeba fakt, že pracovníci agentur neznají IT odbornosti. »Například mi dávají nabídky na programování v Javě, protože u mě v profilu našli, že umím JavaScript, což je ale něco zcela jiného,« komentuje Fridrich.

Ale i on využívá komunitní sítě ke své práci. »Když se mi dostane do rukou něčí životopis, vygooglím si ho. Najdu si jeho blog, účet na Facebooku a Twitteru,« říká. Podle něho jsou reference a zapojování do on-line komunit důležitější než třeba vzdělání.

Díky nim se totiž pozná, zda má uchazeč zájem jen o teplé místečko, nebo se chce trvale učit.

»Nicméně české firmy vnímají komunitní sítě stále jako hrozbu a neradi vidí, že je jejich zaměstnanci používají. Obávají se buď ztráty produktivity zaměstnanců nebo ztráty pověsti,« dodává Jiří Halbrštát z agentury Manpower.

Podle průzkumu společnosti Robert Half Czech Republic 78 procent českých manažerů dává stále přednost klasickému životopisu. Vlastní profil má u nás pouze osmnáct procent manažerů, zatímco v Německu je to již 40 a v Nizozemsku dokonce 60 procent.

Využil ješitnosti a vyhrál

Nakonec skutečnost, že se dá práce hledat kreativně, dokázal Američan Alec Brownstein, který chtěl získat místo ve velké reklamní agentuře.

Využil proto klasické ješitnosti manažerů, kteří jednou za čas rádi zadají do vyhledávače své jméno a sledují, co se o nich povídá. Brownstein vytvořil kontextovou reklamu se jmény manažerů pěti firem.

Když do Googlu zadali své jméno, jako první se jim zobrazil odkaz na stránku Aleca Brownsteina s textem: »Vyhledávat vlastní jméno v Googlu je legrace. Najmout mě je taky legrace.«

Po této akci byl Alec pozván na pohovor do čtyř firem a získal hned dvě pracovní nabídky. Nejvtipnější na celé věci bylo, že celkové náklady na jeho kampaň činily pouhých šest dolarů.

Pavel Kočička

Nejznámější profesní sítě

LinkedIn
- Americká profesní síť založená v roce 2003. Momentálně po celém světě sdružuje 90 milionů uživatelů. Počet těch českých se dá odhadnout na desítky až stovky tisíc.
- Letos plánuje IPO v hodnotě 175 milionů dolarů. Stane se tak první komunitní sítí, která vstoupí na americkou burzu.

Viadeo
- Evropská profesní síť s 35 miliony uživatelů.
- Založena roku 2004 ve Francii, v Česku není příliš známá.

Xing
- Založena v Německu roku 2004. Kromě německy mluvících zemí ji využívají nejčastěji v Turecku a Španělsku.
- Momentálně registruje 10 milionů uživatelů. V Česku byla donedávna neznámá, ale její popularita roste.

Související