Žádná konkrétní časová hranice (ve smyslu jednotek hodin nebo dnů) zákonem stanovena pro tyto případy není. Případy, kdy zaměstnanec potřebuje navštívit lékaře v pracovní době, upravuje zejména ust. § 199 zákoníku práce, ve kterém je zakotvena právní úprava tzv. jiných důležitých osobních překážek v práci. Toto ustanovení zákoníku práce odkazuje v podrobnostech na prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. V tomto nařízení jsou následně v 11 bodech tyto překážky v práci vymezeny.

Tazatel bohužel neuvádí, o který konkrétní případ návštěvy lékaře jde (vyšetření/ošetření samotného zaměstnance – viz bod 1 cit. nařízení, pracovnělékařská prohlídka/vyšetření/očkování související s výkonem práce – viz bod 2 cit nařízení, doprovod vymezených osob (rodinný příslušník/zdravotně postižené dítě/dítě – viz bod 8 cit. nařízení…).

Vyjdu-li z nejpravděpodobnější varianty, tj. z potřeby lékařského vyšetření/ošetření samotného zaměstnance, potom pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu je zaměstnavatel povinen poskytnout dle bod 1 cit. nařízení „na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu“. Bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se pracovní volno „na nezbytně nutnou dobu“ (náhrada mzdy nebo platu ale v tomto druhém případě přísluší nejvýše za dobu, kterou by trvalo vyšetření v nejbližším zdravotnickém zařízení splňujícím požadavky předchozí věty).

Pokud tedy zaměstnavatel poskytne propustku pouze na 2 hodiny, je otázkou, zda jde o dobu „nezbytně nutnou“ (může tomu tak být, ale nemusí). Protože lze dopředu málokdy stanovit, jaká doba bude v konkrétním případě „nezbytně nutnou“ (např. lékařské vyšetření prokáže větší zdravotní problémy zaměstnance a vyžádá si další dobu, nebo nutnost okamžitého souvisejícího vyšetření lékařem-specialistou v jiném oboru), nelze s uvedeným postupem zaměstnavatele souhlasit. Zaměstnavatelova „propustka na 2 hodiny“ nemůže v žádném případě suplovat zákoník práce a související cit. nařízení, tj. i když zaměstnavatel takovou propustku vystaví, je povinen respektovat znění cit. právních předpisů a poskytnout zaměstnanci „dobu nezbytně nutnou“.