"Chce-li mít člověk záruku, že vzdělání obecně, v daném případě jazykové, které se mu/jí dostává, je kvalitní, potřebuje rovněž nějakou "VISAČKU“ (kterou jsme zvyklí hledat při koupi oblečení, ale paradoxně už ne tolik při výběru jazykového kurzu)," soudí Andrea Křížková. "A tak se nepřetržitě snažíme zdokonalit nejenom sami sebe, ale i vnímání veřejnosti, a srozumitelně definovat, co kvalita obnáší (i v souvislosti s certifikacemi) a jak ji hledat. Je to běh na dlouhou trať. Kvalita bývá definována i jako zhodnocené investice; jazykové vzdělávání není mechanický proces, vždy je nutné definovat i neprvoplánové hodnoty např. kromě schopnosti komunikovat, poznávat a respektovat jiné kultury, začleňovat se do mezinárodního kontextu mnohojazyčného světa a přispívat k budování sociální inteligence.
Nicméně poskytovat jazykové vzdělávání je služba, za kterou příjemce platí, ale navíc musí sám pracovat, aby dosáhl úspěchu..."
PhDr. Andrea Křížková je absolventkou FFUK obor ruština a angličtina a má doktorát z anglické filologie a Profesionální Certifikát v managementu z Open University. Celý svůj profesní život se věnuje výuce jazyků, ať už jako lektorka, překladatelka, majitelka a ředitelka jazykové školy či osoba starající se o marketing. To samozřejmě obnáší sledování trendů, účast na profesních konferencích apod. Působí rovněž jako konzultantka v oblasti pedagogiky (výuka jazyků).
V současnosti se plně věnuje Asociaci jazykových škol ČR o. s. a se svými spolupracovníky usiluje o neustálou kultivaci českého jazykového trhu.
Online rozhovor
Dobrý den,
na trhu nyní existuje spousta metod, jak se učit jazyk, ale jak poznám, jaký způsob učení mi bude vyhovovat? Existují na to nějaké testy? Děkuji za odpověď.
Vážená paní,
Máte naprostou pravdu, že metod existuje mnoho, i tzv. zázračné. Osobně bych si nedovolila odsoudit žádnou metodu, protože opravdu každému může vyhovovat něco jiného. Nedomnívám se, že existují testy, které určí tzv. vhodnou metodu. Nicméně myslím, že sama sebe znáte nejlépe, a tak by bylo vhodné při vstupním pohovoru do nějaké jazykové školy (pochopitelně nezávazném) popsat, jak se obvykle učíte a jaká forma se Vám jeví nejvhodnější. U nás nejrozšířenější je tzv. „klasická“ docházková výuka, dnes často podporovaný vyspělými e-learnigovými programy, či tzv. „blended learning“ (výukový program pomocí e-learningu a pravidelné konzultace s lektorem), či i on-line, tedy v reálném čase s lektorem „na druhém konci“. Já osobně „věřím na tvrdou práci a touhu naučit se“.
Mohou se cizí řeči naučit všichni, nebo jen ti, kteří mají na jazyky talent?
Vážený pane,
Otázkou je, co je to talent. Např. Malcolm Gladwell, považovaný za celosvětový fenomén, 27.04.09. v rozhovoru pro CNN řekl: TALENT = tvrdá práce / touha naučit se. Jako příklad uváděl Beatles (za své hamburské éry cvičili 8 hodin denně 7 dnů v týdnu). Domnívám se, že cizí jazyk se opravdu může naučit každý, ale klíčovou roli tvoří motivace, vnitřní motivace, s kterou se opravdu ztotožní. Je-li člověk zaangažovaný třeba v českém prostředí, které ho pohlcuje, může se stát, že se cizí jazyk opravdu nenaučí. Avšak žije-li v cizím prostředí, kde se bez jazyka neobejde, naučí se vždy. Otázkou je jak dokonale, ale to opět záleží na tom, na jaké úrovni cizí jazyk používá, někdo ustrne na „dětské úrovni“, někdo zvládne jazyk dokonale. Ovšem bezpochyby platí, čím dříve se začne, tím lépe!
Jaká je úloha Asociace jazykových škol: kontrolní, metodická...? Je to dobrovolná profesní organizace? Jaké mají členové výhody z členství? Děkuji
Dobry den,
AJŠ ČR o.s. je dobrovolné sdružení (občanské), jehož členy jsou školy, které se shodly na společném poslání, a sice rozvoj kvality jazykového vzdělání. Kvalita vzdělávání, i jazykového, má mnoho definic (od „kvalita= naplnění očekávání potřeb klienta“, přes „kvalita= efektivita výuky, dosažení/ výsledků“ po „kvalita= zhodnocené investice“), a tak úloha je i metodická i kontrolní. Školy se stávají členy na základě vstupní inspekce a ta se každé 3 roky opakuje. K výhodám bezpochyby patří „prestiž“ a dále garance kvality výuky pro veřejnost, umožnění sebereflexe škole, zdroj informací z oboru (od roku 2008 i z panevropského hlediska), výměna zkušeností, vzdělávání, společný marketing, společné řešení společných otázek ve vztahu k oborovým problémům, legislativě, apod. dialog mezi školami. Viz náš web.
Mají podle Vás smysl intenzivní pobytové jazykové kurzy u začátečníků či mírně pokročilých studentů?
Pobyt v zemi "cizího jazyka" má dle mého soudu vždycky význam, avšak za předpokladu, že student není obklopen lidmi mluvícími, byť ve "volném" čase, jeho / její mateřštinou. Začátečnící a mírně pokročilí nemohou očekávatzázraky a brát takový pobyt spíše jako seznámení se s jazykem, "otrkání se". Osobně bych řekla, že opravdový význam pro rozšíření a prohloubení dovedností znalostí má význam pobyt od úrovne B1 výše (t.j. zhruba od střední a vyšší pokročilosti), Avšak důsledně bych doporučovala dbát na to, aby student při takovém pobytu NEBYL se svými krajany.
Jaké kvalifikační předpoklady by měl splňovat lektor v jazykové škole, která dbá na úroveň výuky a chce klientovi za jeho peníze nabídnout kvalitu? Vyžaduje se u lektorů vždy praxe?
Jakým způsobem dbá jazyková škola o odborný růst a odbornou jazykovou zdatnost lektora? Kontroluje průběžně výuku?
Dobrý den, tak zde máme dotazů několik. Lektor by měl být vzdělán vysokoškolsky (t.j. v českých poměrech Mgr. či Bc.) v oboru, případně v jiném oboru,ale mít zároveň jazykovou zkoušku alepoň na úrovni C1. Obdobné nároky bychom měli mít na zahraniční lektory, t.j. VS vzdělání a metodický kurs, případně, např. v anglosaském světě extistuje studium nevysokoškolského typu, avšak velmi renomované DELTA či DTESOL. Obdoba je i v dalších jazycích. Praxe je pochopitelně důležitá, ale také je nutno ji získat!!! Nezatracovala bych tudíž lektory bez praxe, záleží totiž na jejich metodickém vedení školou, na jejich "coachování", obecně práci s jejich rozvojem. To je stěžejní. To souvisí i s další otázkou, dobrá škola se svými lektory neustále pracuje, poskytuje jim možnost dalšího vzdělávání (s ohledem na jejich praxi - tudíž "rovrstvěně") a pochopiteně jejich práci pravidelně monitoruje. Jako každé jiné povolání, i kantořina znamená neustále se vzdělávat a není to fráze, ale realita!
V jaké fázi znalosti cizího jazyka se pro studenta stává skutečně efektním přínosem výuka pouze zahraničním lektorem?
Vážená paní,
nezáleží úplně na tom, jaké národnosti je lektor, ale zda JE lektor, to je na jeho kvalitách a kvalifikacích (viz předchozí odpověď.). Za předopkladu, že se jedná o kvalifikovaného lektory, osobně považuji za ideálání kombinaci obou, t.j. např. 1x týdně rodilý lektor, 1x týdně Čech, avšak s tím, že lektoři na sebe plynule navazují a nedělí si role mezi tzv. "konverzaci " a tzv. "gramatiku". U úplně malých předškolních dětí (které "ještě slyší, co mají slyšet") je důležitý rodilý mluvčí (pochopitelně kvalifikovaný!!!).
Jazyky jsem se učil celkem snadno, jen učení "slovíček" bylo nezáživné. Jsou na "slovíčka" dnes nějaké zábavnější metody než memorování?
Važený pane,
Osobně se domnívám, že k „memorování slovíček“ už nedochází a slovní zásobu si studenti vždy osvojují v kontextu a situacích pro ně relevantních. Alespoň tak by to mělo být, nemyslím, že jsme schopni si zapamatovat výrazy, které „nám nic neříkají“, slovní zásobu, kterou nepoužíváme, zapomínáme. Tudíž nemomorovat, ale užívat byť v simulované praxi.
Dobrý den,
zaujalo mne toto: "poznávat a respektovat jiné kultury, začleňovat se do mezinárodního kontextu mnohojazyčného světa a přispívat k budování sociální inteligence". Mám za to, že je to velmi důležitá neprvoplánovaná hodnota. Hodlá Asociace jazykových škol toto nějak zohlednit v definici kvality poskytovaného vzdělání?
Děkuji a přeji hodně zdaru!
To není lehká otázka a myslím, že na řešení nepracuje jenom AJŠ ČR, ale všechny vzdělávací subjekty.Učení se cizímu jazyku obnáší pochopitelně i seznamování se s kulturou. Angličtina se stala „lingua franca“, a tudíž se její funkce jako přenositele kultury poněkud vytratila, u jiných jazyků tomu tak není. Ale díky tomu, že anglicky mluví „celý svět“ zase navíc můžeme, v případě že chceme a jsme tomu otevřeni, naopak do dalších kultur lehce pronikat a učit se je chápat. Jedna z možných existujících definic kvality opravdu je, jak citujete „ponávat a…..“. AJŠ ČR určitě přispívá a bude přispívat k šíření této neprvoplánové hodnoty už jenom tím, že lektory jsou i cizinci z nejrůznějších částí světa. Osobní kontakt je nedůležitější. Ale i čeští lektoři si rozšiřují vzdělání v tzv. „Global Issues“ a začleňují je do svých hodin. Je to, jak se s oblibou říká, "běh na dlouhou trať". Přejme si všichni "HODNĚ ZDARU"!
dobrý den, který certifikát určuje, že kvalita výuky ve škole je opravdu dobrá a jak velké procento jazykových škol v Čechách je držitelem některého z certifikátů? Kde a jak to zjistím? Existuje např. seznam na ministerstvu školství apod? Děkuji. Ivana Krono
Vážená paní, to je poněkud rozsáhlá otázka, ale v kostce: MŠMT má ve své gesci jazykové školy zřizované krajem nebo v Pze Magistrátem hlm Prahy. O soukromý sektor jazykových škol se nikdy nestaralo. Soukromé jazykovky mají např. JEDNOTLIVĚ MŠMT akreditované programy (v povědomí je tzv. "pomaturtní studium"), tedy akreditaci nemůže mít škola, ale pouze její jednotlivý produkt. Tudíž žádný seznam soukromých jazykových škol na MŠMT neexistuje. AJŠ ČR sdružuje své členy na základě vstupní inspekce (inspekční schéma dostupné na našem webu - odvozené z inspekčního schématu EAQUALS - panevropská organizace pro kvalitu jazykových služeb), t.j. prověřuje kvalitu výuky, snažíme se tedy o kultivaci jazykového trhu. Naše členské školy mají certifikát AJŠ ČR, který je platný 3 roky a po třech letech se inspekce opakuje. Procentuálně naše školy pokrývají cca 50% trhu(zdroj Book of Lists Czech Businees Weekly).
Kolik jazykových škol má profesní certifikát a je to povinnost jazykové školy? Děkuju
Dobrý den,
prosím také viz předchozí odpověď. Profesní certifikát NENÍ povinností, vyučování jazyků je živnost volná. Proto se také snažíme věřejnost seznamovat se situací a šířit pojem "kvalita v jazykovém vzdělávání".
Je ještě dnes důležitý kantor při výuce cizích jazyků, nebo stačí k dokonalé znalosti jazyku, prostřednictvím multimedií ? Děkuji za odpověd
Dobrý den,
Ač to může znít staromilsky, domnívám se, že kantor má stále stěžejní roli. Jen se tato role poněkud mění a stává se jakýmsi zprostředkovatelem poznání a „iniciátorem“ touhy se vzdělávat. Kantor by měl být schopen u posluchače odkrýt i jeho třeba skryté vlohy a pomáhat je rozvíjet. Při učení se cizím jazykům, je to velmi důležité. Multimedia jsou většinou vždy velmi DOBROU podporou učení, avšak nelze vyloučit, že „zdatný“ jedinec se naučí i jenom jejich pomocí. Opravdu vždy záleží na přístupu jedince a jeho motivaci!
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jaká kvalifikace je k výuce potřeba a zda cizinec, který je v podstatě jen rodilý mluvčí bez pedagogického vzdělání dokáže správně učit.Děkuji za odpověď.
Vážená paní,
viz také předchozí odpověď "Zvědavce". Nemyslím, že to, že je člověk rodilý mluvčí, znamená, že je schopen učit jazyk. Představme si, že by kdokoli z nás učil češtinu pro cizince! Nemáme-li "know-how", jak češtinu učit, výsledek nebude dobrý. Jaké kvalifikace by rodilý mluvčí měl mít viz citovaná odpoveď.
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jestli mají jazykové zkoušky mezinárodní význam a jsou uznávaný?
Děkuji
Dobrý den,
jazykových zkoušek s mezinárodní platností je opravdu obrovské množství. Je však užitečné si vždy zjistit, k ČEMU budete daný certifikát využívat. Zda např. pro studium v EU či v USA, pro práci, apod. Každá instituce většinou uveřejňuje jaké jazykové cetifikáty uznává či vyžaduje. Rovněž instituce, která danou zkoušku organizuje, by Vám měla být schopna podat informace, v jakých případech má její certifikát platnost a jaké dovednosti tím či oním certifikátem vlastně prokazujete. Je tudíž dobré před zápisem k zkoušce vždy zjistit veškeré informace.
Vážená paní doktorko,
prosím o stručnou informaci o ERR (Evropsky referencni ramec pro jazyky). K čemu slouží ?
Vážená paní magistro,
Společný evropský referenční rámec poskytuje obecný základ nejenom pro hodnocení dovedností, jak bývá často presentován, ale i pro vypracovávání jazykových sylabů, kurikul, zkoušek, učebnic atd. v celé Evropě. Slouží tedy nejenom hodnotitelům, ale i studentům, metodikům, tvůrcům učebnic apod. V úplnosti popisuje, co se musí studenti naučit, aby užívali jazyka ke komunikaci, a jaké znalosti a dovednosti musejí rozvíjet, aby byli schopni účinně jednat. Definuje úrovně ovládání jazyka na škále od A1 po C2, které umožňují pochopit v jakém stadiu zvládnutí jazyka student je, t.j zda může pracovat např. v recepci, či vést jednání za firmu, nebo ji veřejně presentovat, anebo naopak použít cizí jazyk jen pro základní dorozumění. Mezinárodní jazykové zkoušky rovněž uvádějí, jakému stupni Rámce se zkouška rovná a na certifikátech bývá i popis dané úrovně. Stručně: Rámec slouží pro ORIENTACI uživatele a protože je celoevropský, usnadňuje všem zúčastněným chápání a určování úrovní znalostí na stejném základě.
Dobrý den,když ma škola certifikaci ISO, znamena to, ze poskytuje kvalitni vyuku?
Děkuji
Vážená paní,
ISO certifikace určitě zajišťuje kvalitu, avšak procesů řízení. Samotnou "kvalitu výuky" ISO nepostihuje a nezkoumá. V současnosti je rozpracováno odborníky mnoho certifikačních systémů pro další vzdělávání (kam by se jazyková výuka mohla začlenit). Kvalitu jazykové výuky je však dobré zjišťovat (dotazy, referencemi, členstvím v profesních organizacích apod.). Je dobré ale mít na paměti, že jazyková výuka je služba, ale příjemce služby (steudent) se musí na realizaci podílet! Vlastní nasazení je nesmírně důležité!
Dobrý den,ještě jsem se chtěla zeptat,zda ma individualni vyuka vyznam?
Děkuji darja
Vážení paní,
určitě! V naši republice ji většinou využívají velmi pracovně exponovaní lidé a mnohdy individuální výuka tvoří velké % objemu výuky škol. Pro takové lidi je určitě nezbytností. Nicméně z praktického hlediska je dle mého soudy mnohdy lepší, jestliže má student "partnera", t.j. někoho na obdobné úrovni znalostí, z jehož chyb se také uči!!! (Obyčejně si totiž uvědomuje chybu toho druhého..), Záleží tedy na preferencích studenta, zda mu lépe vyhovuje individální výuka či spolupráce.
dobrý den,mají reference nejaky vyznam anebo jsou formalni?
děkuji petr š
Vážený pane,
myslím si, že u nás jsou reference mnohdy podceňovány. Existují dokonce systémy hodnocení kvality založené na referencích (QFor). Přimlouvala bych se však za ověření referencí osobně - telefonicky (v jazykové výuce je to důežité - neexistuje hmotný důkaz).
Dobrý den,
preferují studenti klasickou výuku ve třídě nebo je větší zájem o výuku prostřednictvím multimédií?
Vážená paní,
český trh je zatím z pohledu dodavatelů jazykového vzdělávání dost konzervativní a např. "blended-learning" či "on-line learning" není moc žádán. Existuje také mnoho podpůrných materálů pro interaktivní tabule (vydávaných přímo tvůrci jazykových učebnic), které rozmanitost umožňují. Jsou však využívány spíše ZŠ a středními školami, jazykové školy jsou jimi vybaveny (kvůli nakladnosti pořízení) méně. V případě, že je výuka realizovaná u klienta (t.j. v tzv. korporátní výuce), interaktivní tabule většinou neexistují vůbec.
Znam certefikaci ISO z prumyslove oblasti a rad bych vedel jestli když ma škola certifikaci ISO, znamena to, ze poskytuje kvalitni vyuku? Dekuji predem
Vážený pane,
viz odpověď v předchozích dotazech (Darja):ISO certifikace určitě zajišťuje kvalitu, avšak procesů řízení. Samotnou "kvalitu výuky" ISO nepostihuje a nezkoumá. V současnosti je rozpracováno odborníky mnoho certifikačních systémů pro další vzdělávání (kam by se jazyková výuka mohla začlenit). Kvalitu jazykové výuky je však dobré zjišťovat (dotazy, referencemi, členstvím v profesních organizacích apod.). Je dobré ale mít na paměti, že jazyková výuka je služba, ale příjemce služby (steudent) se musí na realizaci podílet! Vlastní nasazení je nesmírně důležité!
Dobrý den paní doktorko,
chtěla jsem se zeptat na to,co každý cituje ERR (Evropsky referencni ramec pro jazyky), k cemu je?
děkuji klára
Vážená paní,
je vidět, že o význam ERR se zajímá více lidí, takže si dovoluji odpověď zopakovat:Společný evropský referenční rámec poskytuje obecný základ nejenom pro hodnocení dovedností, jak bývá často presentován, ale i pro vypracovávání jazykových sylabů, kurikul, zkoušek, učebnic atd. v celé Evropě. Slouží tedy nejenom hodnotitelům, ale i studentů, metodikům, tvůrcům učebnic apod. V úplnosti popisuje, co se musí studenti naučit, aby užívali jazyka ke komunikaci, a jaké znalosti a dovednosti musejí rozvíjet, aby byli schopni účinně jednat. Definuje úrovně ovládání jazyka na škále od A1 po C2, které umožňují pochopit v jakém stadiu zvládnutí jazyka student je, t.j zda může pracovat např. v recepci, či vést jednání za firmu, nebo ji veřejně presentovat, anebo naopak použít cizí jazyk jen pro základní dorozumění. Mezinárodní jazykové zkoušky rovněž uvádějí, jakému stupni Rámce se zkouška rovná a na certifikátech bývá i popis dané úrovně.
Dobý den, jaké jazykové zkoušky jsou nejvíce uznávány v ČR a jaké v mezinárodním měřítku?
Vážená paní,
odpověď by byla dost rozsáhlá, obdobné dotazy se opakují. Nemyslím, že je rozdíl mezi tím, co je uznáváno v ČR a co v zahraničí. Záleží opravdu na tom, k čemu zkoušku potřebujete.Je však užitečné si vždy zjistit, k ČEMU budete daný certifikát využívat. Jka zmuňuji v jiné odpovědi: Zda např. pro studium v EU či v USA, pro práci, apod. Každá instituce většinou uveřejňuje jaké jazykové cetifikáty uznává či vyžaduje. Rovněž instituce, která danou zkoušku organizuje, by Vám měla být schopna podat informace, v jakých případech má její certifikát platnost a jaké dovednosti tím či oním certifikátem vlastně prokazujete. Je tudíž dobré před zápisem k zkoušce vždy zjistit veškeré informace.
Jakým způsobem se snažíte motivovat jednotlivé jazykové školy k lepším výsledkům? Pořádáte nějaké soutěže? :)
Važená paní,
ooops! Tak ted by asi vznikla diskuse o tom, jakou motivaci využívat a která funguje. Za sebe se domnívám, že pro osvojení jazyka je nebetyčně důležitá osobní motivace, která může být vyprovokována z vnějšku (např. plánovanou dovolenou a potřebou se domluvit, předpokládanou zkouškou či zcela obyčejně touhou být schopen pomoci s úkoly vlastnímu dítěti..). Samotná asociace není organizátorem např. soutěží(to bývají spíše nakladatelství), ale u svých členů monitoruje kvalitu výuky, k níž zájem o motivaci studentů patří.
Dobré dopoledne,prosím Vás, jsou nějaké nove trendy ve vyuce?
Děkuji Eva
Vážená paní,
viz předchozí odpovědi o MULTIMEDIÍCH. Avšak úplně nejaktuálnějsí je diskuse o tzv. "post-metodické" době, v které se mění role nás všech. Kantor se snaží odkrývat "skryté části ledovce" v procesu učení a podněcovat studenty, student se snaží považovat učení se jazyku za naprosto přirozenou, nenásilnou činnost, t.j. v některých situacích a chvílích komunikuje jinak než mateřštinou (rozvíjí se tzv. CLIL v základních školách). Upřímně, ale naši praprarodiče a prarodiče mluvili tu česky, tu jiným jazykem v té době běžně užívaným a nebylo to nic zvláštního...takže je na co navazovat!
dobrý den,
kolik lidi by mělo byt ve skupinovem kursu?
Děkuji d
Vážená paní,
ve skupinové výuce je optimální počet do 10, maximálně 12 posluchačů.
Dobrý den
Rád bych věděl zda se dá určit kolik lidi by mělo maximálně být ve skupinovem kursu?
Děkuji
Jan Šrajer
Vážený pane,
viz předchozí odpověď. Ještě snad doplnění: také záleží na cílech kursu, tzv. zkouškový kurz (příprava na cerifikát) by měl mít méně studetů, např, 5-8, jakož i výuka odborného jazyka.
Dobrý den, chtěla jsem se ještě zeptat, zda-li vaše asociace poskytuje možnost dalšího, vyššího vzdělávání jednotlivým lektorům jazykových škol sdružujících se právě pod vaší záštitou?
Vážená paní,
AJŠ ČR je občanské sdružení, které nemůže přímo poskytovat možnost dalšího vzdělávání, ale zprostředkovává informace o tom, jaké formy dalšího vzdělvání existují svým členům. Každá členská škola má vypracovaný svůj systém vzdělávání lektorů, jeho stav je rovněž součástí zjišťování kvality výuky. Jelikož jsme přidruženým členem EAQUALS máme i přímé zdroje informací.
Také by mne zajímalo zda-li mají takzvané "státní" jazykové zkoušky ještě nějaký význam. Mnohokráte děkuji za odpvědi.Hezký zbatek dne.
Vážená paní,
určitě! Ale jak jsem psala v jedné z předchozích odpovědí, je opravdu důležté si před zapsáním se k jakékoli jazykové zkoušce zjistit, k ČEMU Vás bude opravňovat. Státní jazykové zkoušky jsou české zkoušky, a tak jsou pochopitelně uznávané v České republice. Budte-li chtít např. studovat v USA, bude požadován nejspíše TOEFL, budete-li chít studovat např. v UK bude některá univerzita vyžadovat zkoušky CAE či CPE, jiná bude uznávat IELTS, jiná zkoušku City and Guilds či Pearson, atd., atd. Opravdu prověřujte předem!
Můžete, prosím, stručně informovat o EAQUALS?
Od kdy existuje a podílel se na vypracování ERR ?
Děkuji za odpověď.
Vážená paní,
EAQUALS (European Association for Quality Language Services) – 100 akreditovaných členů a 21 přidružených členů. Naše asociace je přidruženým členem od roku 2008. EAQUALS je panevropslá organizace, která sdružuje kvalitní jazykové školy na základě prokázání kvality výuky (každé 3 roky reinspekce). Jakákoli asociace se nemůže stát řádným členem, ale pouze přidruženým, ovšem má přístup k „know-how“ EAQUALS i možnost získávat veškeré odborné informace, podílet se na jejich projektech, jakož i se účastnit veškerých konferencí. AJŠ ČR i jako přidružený člen však musí dodržovat stejné etické principy a pracovat na sbližování např. inspekčních schémat.
Společný evropský referenční rámec pro jazyky (ERR) je dokument Rady Evropy, který začal být vypracováván již v 90. létech minulého století (původně britskými lingvisty) a posléze přijat Radou Evropy a připomínkován a dopracováván. Je to neustále se vyvíjející dokument, který např. v současné době rozpracováván členy EAQUALS pro využití korporátní sférou.
