Jaro Křivohlavý (84 let) je český psycholog a spisovatel. Zabývá se psychologií zdraví, experimentální psychologií, logoteraií a problematikou manželského života. Napsal několik knih o odpouštění a o jeho pozitivním vlivu na lidské zdraví. V sedmnácti letech byl jako student gymnázia odvezen do koncentráku do Terezína. Za komunistického režimu byl donucen tři roky pracovat na dole Prago IV v Kladně. Přesto pak vystudoval na Filozofické Fakultě UK obory psychologie - filozofie a anglistika. V roce 1996 mu prezident republiky Václav Havel udělil hodnost univerzitního profesora psychologie. Prvních 15 let profesního života pracoval ve Výzkumném ústavu bezpečnosti práce v Praze. V období 1967 - 1994 byl zaměstnán v Institutu pro další vzdělávání lékařů v Praze. V průběhu těchto let učil a publikoval v Čechách i v zahraničí. V současnosti přednáší psychologii zdraví na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy.
Online rozhovor
Manažeři velkých bank a dalších firem si vyplácejí obrovské odměny přestože má firma, kterou spravují problémy a daňoví poplatníci je dotují ze svých peněz. Vypadá to, že nejsou ochotni obětovat nic ze svého vysokého standardu. Je to obraz většiny lidí žijících v dnešní západní společnosti?
Vážený pane, má odpověď je "ne" - většina lidí statečně bojuje se svým egoismem. Jsou to tzv. "tiší v zemi", jak by řekla spisovatelka paní Mašínová. Díky jim mám naději - i když se při mnoha zprávách, o nichž mluvíte, třesu.
S pozdravem Jaro Křivolavý.
Dobrý den,
na otázku HN: "Doporučujete lidem, aby měli v záloze vždy nějaký svůj projekt?" jste odpověděl:
"Ano. V práci jsem vždy udělal to, co jsem měl. Ale k tomu jsem vždy přidal něco navíc, o čem jsem si myslel, že je to důležité. Pracoval jsem vždy "dvojkolejně"."
V dnešní době je ovšem problém, že jsou lidé v některých zaměstnáních přetěžováni natolik, že v normální pracovní době nestihnou ani tu "svou práci". Pak jsou nuceni být v práci přes čas, aby odvedli dobrou práci. Doporučujete se proti tomu vzepřít, nebo odejít a najít si jiné místo, které umožňuje "dvojkolejnost", nebo něco zcela jiného?
Děkuji.
Doporučuji druhou možnost - dělat práci, při které je naděje na přežití. To je základ biologie - žít a přežít. Když já jsem se do takovéto situace dostal, též jsem dorovolně odešel - a žiji (blíží se mi 85.rok života). Ochrana vlastního zdraví má u mne vyšší hodnotu nežli zaměstnání. Chce to ovšem uskrovnit se -kdo prožil skomné mládí, tomu to není tak těžké.
Dobrý den pane Křivohlavý,
chtěl bych se zeptat na to, jak se má člověk vyrovnávat se studijními neúspěchy?
Mám již podruhé zápsán jeden předmět, ale bohužel se mi ho stále nedaří splnit. Jde o ústní zkoušku z anatomie.
Jak se s tím člověk má vyrovnat? Mám pouze jediný termín, učím se, ale hlavou mi pořád vrtají mišlenky na to, že když to nezvládnu, musím na škole skončit a lékařem se nikdy nestanu.
Vážený pane Klutský, vidím, že studium medicíny má pro vás vysokou prioritu (hodnotu), to je hezké. Medicína však není to jediné, co člověk může dělat. Já jsem taky chtěl studovat medicínu (po r. 1945), ale vystudoval jsem psychologii - a jsem šťasten (nyní ještě víc, když vidím, jak končí lékaři v důchodu).
Pozor: když budete mít strach, zkoušce to uškodí!
Dobrý den,
jaké hodnoty by měl podle Vás člověk v dnešním světě vyznávat? Co je dnes nejdůležitější?
S přáním pěkného dne
Alice Novotná
Vážená paní Alice. Vaše otázka mne ptotěšila - já jsem napsal na tuto otázku (a odpověď) knížku "Psychologie smysluplnosti existence". Vydalo ji nakladatelství Grada Avicenum. Můžete si ji vyzvednout v knihovnách.
A přece: na nejvyšších místech priorit má stát něco, co je nepohnutelné. Dříve tím byla víra, křesťanská víra - a to je i můj případ. Patří sem pozitivní hodnoty - láska, radost, naděje, vděčnost, pokoj (vnitřní mír) atp. Více je v knížce nebo na mé webové stránce
S přáním radosti
DObrý den,
domnívám se, že zdravá psychika je základem i fyzického zdraví. Jak si ale udržet "dobrou mysl", když člověka život otlouká a připravuje o všechny radosti? Je na to nějaká osvědčená metoda? Děkuji a přeji krásný den.
Souhlasím s vámi. Proto jsme založili sekci Psychologie zdraví a napsal jsem na toto téma učebnici , kterou vydalo nakladatelství Grada publishing v Praze. Na těžkosti je třeba se připravovat - něco udělat pro posílení a něco nedělat, aby mne to později nezaskočilo. Více je o tom v knížce a v mé webové stránce.
S pozdravem
Nedejte se - život stojí za to.
Dobrý den, vážený pane Křivohlavý,
jaký je Váš názor na různé návody na ovládnutí mysli i těla a dosažení dokonalosti, jak je nabízí ezoterická a mystická literatura? Četla jsem například knihu o tom, jak psychikou ovládat okolní lidi a realitu a tak dosáhnout všeho, co si přeji...
Vážená paní, já na ezoteriku nevěřím, mám ale něco silnějšího - kladný postoj k životu a nadějně složený soubor hodnot, které jsem přijal za své (priorit). Píšu o tom v knize Psychologie moudrosti a dobrého života, kterou právě vydalo nakl. Grada Publishing - i na své webové stránce.
Nedejte se svést horizontálou a odvažte se vertikály.
S pozdravem
Dobrý den pane Křivohlavý, chtěl bych se zeptat, jak by měl člověk bojovat proti odkládání. Vždy, když mám před sebou nějaký těžší úkol, tak ho odložím. Vím že to není nejlepší řešení, ale nadruhou stranu: Jak se donutit to udělat hned? Dá se to zlepšit?
Dá, je však třeba to cvičit. Mně pomohla povídka o jednom gladiátorovi, který měl bojovat s třemi jinými. Dal se na útěk; když ho dohonil první, vyřídil ho a utíkal dál a tak to dopadlo i s třetím. To mne naučilo dělat si hierarchii úkolů na každý den a na pvní místo dávat nejtěžší. Potom již další jsou jen ty lehčí. A ještě něco: když něco dělám, tak se to snažím dodělat do konce. Život je pak hezčí.
S pozdravem
Dobrý den, dá se bojovat se stresem z nezaměstnanosti, když je člověk bez práce hodně dlouho a marně se pokouší nějakou sehnat?
Vážená paní Jarmilo, odpověď je "dá" - v prvé řadě tím, že se nevzdám aktivity ani když nemám zaměstnání. Existují společnosti, které nabízejí lidem bez práce rekvalifikaci - můj syn má na jednu takovou společnost kontakt v Ústí nad Labem a znám i lidi, kteří to absolvují. Jen se nedat, připravovat se na určitou specializaci - mít odvahu, riskovat to. S vyšší, speifitštější kvalifikací je větší šance najít práci.
S přáním nezdolnosti
Myslím, že schopnost odpouštět je jedna z největších, které jsou člověku dány. Kdy se ale jedná o odpouštění a kdy o slabost? Přeju pěkný den.
Vážená, potěšila jste mne. O odpouštění jsem napsal tři knížky - je to mé zamilované téma. Slabost souvisí s nízkým sebevědomím. Když odpuštím, protože se bojím, není to vono. Správné odpuštění je charakterizováno pávě tím, že jsem silný v kramflekách , stojím pevně a odpustit chci - mimo jiné proto, že se mi uleví. Napsal jsem na toto téma malou knízžečku O odpouštění s Jro Křivhlavým, Vydalo ji Karmelitánské nakl. v Praze - je to 40 esejí.Podívejte se do ní.
Přeji vám radost.
Dobrý den, někdy mám pocit, že mi do života zasahuje nějaká vyšší síla, jako by mě nenechala vystoupat vysoko, ale ani padnout někam hluboko. Je to jen pocit, nebo nějaké takové síly existují?
Vážená paní Zuzano, odpověď je "neexistují". Přesněji existují jen u pacientů na psychiatrických klinikách. Jinak je boj veden na horizontální rovině. A v něm pomáhá mnohé. Mimo jiné moudrost. Podívejte se do knížky, která mi právě vyšla:"Psychologie moudrosti a dobrého života" vydalo ji nakl. Grada Publishing.
Spozdravem J´´K.
Dobrý den, pane profesore, co chybí dnešní společnosti ve srovnání s tou, kterou znáte ze svého mládí? Jak se lidé změnili? K lepšímu? K horšímu? Přeju krásný den.
Vážený pane Jirka, mám dojem, že zla je na světě pořád stejně - jen mění podobu. A na nás je, abychom mu čelili. Dělali jsme to svým způsobem - a nyní se hledá, jak to dělat dnes. Vzdor tomu mám naději a věřím tomu dobru (jsem křesťan - a nejsem sám). Fandím těm, kteří třeba nenápadně dělají dobré věci a raduji se z toho.
S pozdravem
Dobrý den, baví mě spousta věcí, ale jako profesi bych si měl vybrat jen jednu. Existuje nějaký test, který by odhalil, kterou cestou se vydat? Sám si neumím vybrat...Děkuji za radu.
Vážený, na pomoc takovémto rozhodování existují u nás psychologické oradny. Jejich seznam najdete v telefonních seznamech nebo - pokud jde o školy - na krajských školských odborech. A tyxto školské obory na radnicích ám též mohou pomoci. Já sám jsem dělal tzv. psychotechnické zkoušky pro kvartány a existovaly i pro oktavány - a poradili mi. Přeji vám nezdolnost v hledání Psychologické poradny.
Můj otec, který byl celý život aktivní, se po smrti maminky uzavřel do sebe a jako by ho život přestal bavit. Existuje nějaký elixír, který bych mu mohla předepsat k užívání? Nebo záleží jen na něm, zda se vzchopí nebo ne? Děkuji a přeji dobrý den.
Vážená paní Heleno, "elixír" existuje ve formě sociální opory- Ta má podobu např. psychologických poraden, které jsou dnes téměř v každém bývalém okresním městě. Existují i pastorální porady na každé farnosti kterékoliv křesťanské církve. A existuje i tzv. paliativní medicína, která má kontakt na další pomocníky. Kdo hledá, nachází.
S přáním nezdolnosti v hledání
Dobrý den, vždy jsem považoval náboženství za berličku, kterou používají lidé, kteří si nedokáží poradit sami. Zřejmě se mýlím, protože věřícími jsou i silné osobnosti, jako jste třeba Vy. Čím Vám je víra, když tedy ne berličkou?
Děkuji za dotaz. Potěšil mne. Kdysi jsem četl, že Pán Bůh je v gruntu Program - pro dobrý život.Stejně tak i to, že je sama Moudrost. Jindy zase že je Síla a Pomoc. To vše tam asi je - i když se na nic z toho nedá máknout. Pro mne je tím vším a ještě daleko více. Je mi zdrojem síly, energie a naděje. A to již po více jak 84let. Usměrňuje mé myšlení i konání - a vede mne k stejně orientovaným lidem na celém světě. Není to berlička, ale opěrná síť a zdroj síly.
Mohu doporučit
S pozdravem
