Ustanovení § 56 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) upravuje okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem. Zaměstnanec může pracovní poměr v tomto případě okamžitě zrušit, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti. Termín splatnosti je upraven v ustanovení § 141 odst. 1 zákoníku práce, podle něhož mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku. Podle § 59 zákoníku práce pak zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení dověděl, nejpozději do 1 roku ode dne, kdy tento důvod vznikl.

Z výše uvedeného (především přečtete-li si pozorně ustanovení § 56 písm. b) zákoníku práce) vyplývá, že pokud by vám zaměstnavatel nevyplatil ani část mzdy do 2. 12. 2008 (29. a 30. 11. 2008 byl víkend), bylo na Vaší straně dáno právo na okamžité zrušení pracovního poměru. Pokud vám však zaměstnavatel část mzdy v době od 14. 11. do 1. 12. 2008 vyplatil, právo na okamžité zrušení podle ustanovení § 56 písm. b) zákoníku práce nemáte.