Konference se zúčastnil Nikola Křístek, který pracuje jako znalostní manažer v poradenské společnosti Expertis Praha a byl garantem vitalizačního kurzu pro manažery nad 50 let v projektu Třetí kariéra.
Čeho se konference týkala?
Konference mapovala cesty, kudy se mají strukturální fondy ubírat do roku 2013, jmenovitě stavěla základy pro strategii EU v intervencích k mladým lidem a starším pracovníků pro jejich integraci na pracovní trh.
Jakou jste na ní hrál roli vy?
Byl jsem pozván, abych prezentoval projekt Třetí kariéra, který proběhl v letech 2005-2008. Sloužil zde jako ukázka toho, že i s malými prostředky lze dosáhnout velmi dobrých výsledků.
Co účastníci konference na vašem vystoupení ocenili?
Především komplexnost programu, který nabízí nástroje pro manažery lidských zdrojů ve firmách, pro využití potenciálu pracovníků 50+, vitalizační kurz pro manažery nad 50 let, to obojí podpořené rozsáhlým výzkumem postojů populace i zaměstnavatelů ke zkušeným pracovníkům a mediální kampaní.
Nejvíce pozornosti sklidil rozvojový program pro zkušené střední manažery, který svým rozsahem a zaměřením je i v evropském kontextu unikátní.
Co vás zaujalo na příspěvcích ostatních delegátů?
Zajímavé byly některé postřehy ze statistik.
O starších pracovnících bylo řečeno, že je například znevýhodňuje na trhu cena jejich práce, která během kariéry postupně vzrůstá a je to jeden z důvodů, proč firmy preferují mladší zaměstnance.
Vedle toho statistiky říkají, že pokud mladí lidé začnou pracovat ještě během studia, mají větší šanci najít stálé zaměstnání. Délka studia rovněž koreluje s pravděpodobností stálého pracovního kontraktu. Vedle toho je v rámci EU nezaměstnanost absolventů třikrát vyšší než dospělých a je nejvíce závislá na ekonomických cyklech (při recesi přicházejí o místa jako první ti nejmladší).
Je jasné, že mýtus o tom, že mladí nahradí v práci staré, zkrátka nefunguje. Je známým faktem, že evropská populace stárne, poměr dvou pracujících na jednoho důchodce se v roce 2050 obrátí. Evropa se na to musí připravit. Vlastně i každý z nás. Problém je ale složitější, nedá se řešit jen pomocí intervencí vůči těmto dvěma věkovým skupinám.
Mimo témata mladých uchazečů o zaměstnání a starších pracovníků vyvstalo i téma školství. Osobně si myslím, že rekvalifikace a podpora starších pracovníků v celoživotním učení je samozřejmá. Požadavky na rekvalifikaci lidí, kteří právě opouštějí školní systém, mi ale zřetelně říkají, že ten systém není v pořádku.
Na konferenci byly diskutovány i praktické možnosti, jak otevřít školy realitě společnosti. Například zařadit do výuky využití dobrovolníků - zkušených pracovníků, kteří se podělí o zkušenosti z pracovního života, o to, co pro člověka v osobní rovině opravdu znamená pracovat.
Podniky mohou nadále zvát školy k exkurzím, ale pozornost nemá být soustředěna jen na žáky. Naopak, do komunikace by měli být vtaženi především učitelé. Mimo profesních dovedností (jak plánovat hodinu, jak podporovat nadané nebo hendikepované žáky) si mají být pedagogové vědomi toho, co se děje v ekonomice. Mají být schopni reagovat na to, co se děje na pracovním trhu.
Jaké dojmy si z konference odnášíte?
Konference byla možná příliš velká na to, aby přinesla konkrétní výsledky. Ty jsem viděl v preferenci témat, kterým se fondy ESF mají věnovat.
Všichni chtějí získat peníze z ESF: absolventi i senioři, zaměstnaní i nezaměstnaní, firmy, státní sektor i nezisková sféra, bohaté i chudší země... Na otázku "je nutné vás financovat?" odpovídají hlasitě "ano" a snášejí moře argumentů. Například francouzský delegát oponoval, že ačkoliv je Francie bohatá země, i v ní je nezaměstnanost a i ona by měla získávat podporu na integraci ohrožených skupin na pracovní trh. To vše je logické, ale nakonec stejně skončíme u toho, že balík peněz je omezený, a když nebudou jasná kritéria a priority, bude se rozdělovat pod nátlakem jednotlivých zájmových skupin.
Další věc, která mě překvapila, bylo množství delegátů z pořádající země. Dominance domácích účastníků přináší dominanci domácích témat. Je to tunelování příležitosti, kterou přináší evropské diskusní fórum. Věřím, že během našeho předsednictví EU dokážeme udržet diskusi v evropském rozměru.
Jak se delegáti vyjadřovali ke způsobu dosavadního využívání ESF fondů?
Opakovaně zaznívala jedna myšlenka: investujeme velké peníze do průzkumu a vývoje, ale skoro žádné peníze do nástrojů pro implementaci výsedků. ESF funguje jako drahá laboratoř, ale ne jako výrobní linka. Mnoho pilotních programů končí s poslední platbou z ESF a pak se za výsledky zavře voda a spustí se další pilot.
S trochou hry s jazykem by se dalo říct, že vytváříme piloty, ale nestavíme letadla. Takhle se v řešení moc nepohneme.
Mám nicméně dojem, vlastně zkušenost, že v ČR se pracuje systematičtěji, než jak bylo poněkud dramaticky prezentováno hlavními mluvčími na evropské úrovni. Zaujala mě i věta náměstka MPSV pana Sedláčka, který mluvil o nezbytnosti intervence ESF pro udržení konkurenceschopnosti ekonomiky v globální soutěži, nicméně však doufá, že za nějaký čas ESF nebude zapotřebí.
Jak svou účast na konferenci hodláte využít?
Myslím, že jsme odvedli dobrou práci v oblasti podpory vitality pracovníků nad 50 let. Rád bych, aby naše společnost v tomto ohledu rozšířila záběr a připravila podobný program pro absolventy.
V jednom z nejpřínosnějších příspěvků na konferenci zaznělo, že začlenění absolventů není jen otázka nedostatku dovedností či kompetencí a pracovních zkušeností.... Mladí lidé řeší i životní agendu: sebevědomí, vztahy, zdraví, změna životního stylu, zvýšený stres, nezávislost a odpovědnost. To musí být podporováno, když ne školami, tak ve spolupráci s nimi, s podnikovou sférou... Bylo by skvělé, kdybychom mohli zúročit naše zkušenosti z Třetí kariéry v projektu, který by se jmenoval třeba První kariéra. Dokázali jsme už dokonce připravit základy metodiky pro takový produkt a z konference si odnáším několik vizitek účástníků z organizací, které by s námi rádi spolupracovali.
videa ke konferenci, včetně prezentace Třetí kariéry: http://tretikariera.cz/video/3K_Tchequie%20master_768K_Stream.wmv
