A. V nemocenském pojištění
Částka denního vyměřovacího základu pro dávky nemocenského pojištění se (kromě případů peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství) nově stanoví dvojím způsobem, a to tak, že za dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti (karantény, ošetřování člena rodiny) se započítává z částky do 480 Kč jen 90 %, z částky nad 480 Kč do 690 Kč se počítá 60 % a k částce nad 690 Kč se nepřihlíží vůbec. Od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti se částka do 480 Kč započítává plně, z částky nad 480 Kč do 690 Kč se počítá 60 % a nad částku 690 Kč se nepřihlíží vůbec.
Rozhodné období, ze kterého se zjišťuje denní vyměřovací základ, se z dosavadního předchozího kalendářního čtvrtletí prodlužuje na 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla pracovní neschopnost nebo jiná událost zakládající nárok na dávky nemocenského pojištění. Pokud je zaměstnanec zaměstnán po dobu kratší než 12 kalendářních měsíců před vznikem pracovní neschopnosti, je rozhodným obdobím období od vstupu do zaměstnání do konce kalendářního měsíce předcházejícímu měsíci, v němž pracovní neschopnost vznikla. Pokud vznikne nárok na dávku nemocenského pojištění v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec vstoupil do zaměstnání, je rozhodným obdobím celý tento kalendářní měsíc. Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období 12 měsíců započitatelný příjem nebo žádný kalendářní den, kterým by se mohl započitatelný příjem dělit, prodlužuje se rozhodné období vždy o 3 kalendářní měsíce tak, aby v takto prodlouženém rozhodném období byl započitatelný příjem a alespoň 1 kalendářní den, jímž se dělí vyměřovací základ. Pokud rozhodné období nelze žádným z uvedených způsobů určit, stanoví se nemocenské jako dosud ze započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl za kalendářní den v kalendářním měsíci, v němž pracovní neschopnost vznikla.
Uvedené změny se netýkají těch případů, kdy zaměstnanci vznikl nárok na dávku nemocenského pojištění před 1.1.2004 a trvá i po tomto datu. V těchto případech se dávky nepřepočítávají a poskytují se nadále ve výši podle dosavadních předpisů.
Okruh osob povinně nemocensky pojištěných byl rozšířen o osoby činné na základě pracovního vztahu uzavřeného podle cizích právních předpisů, mají místo výkonu práce trvale v ČR a jejich zaměstnavatel má sídlo v ČR. Nová úprava se netýká osob, na které se vztahují dvoustranné smlouvy o sociálním zabezpečení uzavřené ČR. Účast na nemocenském pojištění těchto osob se posuzují podle těchto smluv. Od 1.1.2004 tak jsou povinně nemocensky pojištěny:
- osoby, které mají v ČR trvalý pobyt, vykonávají zaměstnání v ČR na základě pracovního vztahu uzavřeného podle cizích předpisů a jejich zaměstnavatel má sídlo v ČR nebo v jiném státě, s nímž ČR uzavřela smlouvu o sociálním zabezpečení
- cizinci, kteří nemají v ČR trvalý pobyt, ale vykonávají zaměstnání v ČR na základě pracovního vztahu uzavřeného podle cizích předpisů a jejich zaměstnavatel má sídlo v ČR nebo ve státě, s nímž ČR uzavřela smlouvu o sociálním zabezpečení.
U pracovníka v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů se pro účely nemocenského pojištění považuje za vstup do zaměstnání a vznik nemocenského pojištění 1.leden 2004, a to i v případě, že zaměstnanec vstoupil do zaměstnání před tímto dnem, pokud v tento den zaměstnání trvalo. To se netýká (resp. nejde o „nový vstup do zaměstnání dnem 1.1.2004“) těch zaměstnanců, kteří mají sjednán pracovní vztah podle cizího práva a nemocenské pojištění jim vzniklo již před 1.1.2004 na základě mezinárodní smlouvy o sociálním zabezpečení.
B. V pojistném na sociální zabezpečení a některých dalších povinnostech zaměstnavatele
Pojistné na sociální zabezpečení se odvádí vždy za celý kalendářní měsíc. Pokud se však mzda vyplácí za kratší období než 1 měsíc, je pojistné za kalendářní měsíc splatné v bezprostředně následujícím kalendářním měsíci, a to v prvním dnu výplaty mzdy.
Zaměstnavatel, který provádí nemocenské pojištění svých zaměstnanců, byl dosud povinen vydat zaměstnanci potvrzení o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky nemocenského pojištění, jejich poskytování a výplatu (zápočtový list) jen při skončení zaměstnání. Od 1.1.2004 je zaměstnavatel povinen vydat zápočtový list zaměstnanci:
- na jeho žádost nebo na žádost OSSZ anebo nového příp. dalšího zaměstnavatele kdykoliv i v průběhu trvání zaměstnání,
<>- až po skončení jeho pracovní neschopnosti, pokud je zaměstnanec v den skončení zaměstnání práce neschopným a pracovní neschopnost trvá.- V případě, že pracovní neschopnost zaměstnance vznikne až v ochranné lhůtě po skončení zaměstnání, je zaměstnavatel povinen buď doplnit dobu trvání této pracovní neschopnosti zaměstnance na zaměstnanci již vydaný zápočtový list anebo zaměstnanci vydat nový zápočtový list s vyznačením jeho pracovní neschopnosti až do jejího ukončení. Za tím účelem zákon nově stanoví povinnost zaměstnance vrátit zaměstnavateli do 8 dnů od skončení pracovní neschopnosti zápočtový list, který mu zaměstnavatel vydal již při skončení zaměstnání, k doplnění doby pracovní neschopnosti vzniklé v ochranné době.
C. V důchodovém pojištění
Kromě změny spočívající v postupném zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod (od roku 2013 jednotná hranice 63 let pro muže a bezdětné ženy), nebo v omezení zápočtu doby studia na střední a vysoké škole pro účely důchodového pojištění, je třeba zmínit, že byla zrušena podmínka omezené hranice příjmu z výdělečné činnosti po dobu dvou let po vzniku nároku na starobní důchod, jejíž splnění bylo nezbytné pro nárok na výplatu starobního důchodu. Zachována však zůstává podmínka, že nárok na výplatu starobního důchodu vedle příjmu z výdělečné činnosti vzniká jen tehdy, pokud je sjednán pracovněprávní vztah na dobu určitou, nejdéle jednoho roku. Upozorňujeme na to, že podle přechodného ustanovení novely zákona o důchodovém pojištění (čl. II bod 5), u poživatele starobního důchodu přiznaného před 1.1.2004, který vykonává k 31.12.2003 výdělečnou činnost na základě pracovněprávního vztahu sjednaného na dobu určitou, se podmínka sjednání pracovněprávního vztahu na dobu jednoho roku považuje za splněnou jen tehdy, pokud tento pracovněprávní vztah má dle smlouvy skončit a skončí v průběhu roku 2004.
Zaměstnavatelů, kteří plní úkoly v důchodovém pojištění, se rovněž dotknou změny, které jim zákon nově ukládá ohledně vedení evidenčních listů. Tito zaměstnavatelé jsou nyní povinni vést u svých zaměstnanců za každý jednotlivý kalendářní rok nový evidenční list (ve 3 vyhotoveních), a to od 1.ledna kalendářního roku nebo ode dne vzniku účasti občana na důchodovém pojištění až do 31.prosince kalendářního roku nebo do dne skončení této účasti, pokud skončila před 31. prosincem. Zákon v novém znění § 38 odst. 4 stanoví povinné údaje, které musí být v evidenčním listu uvedeny. Evidenční list za každý kalendářní rok je pak zaměstnavatel povinen předložit zaměstnanci k podpisu, jeden jeho stejnopis uložit do své evidence a druhý vydat zaměstnanci, a to nejpozději v den, kdy předkládá (třetí) evidenční list příslušnému orgánu sociálního zabezpečení (termíny předání stanoví novela zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení v novém znění § 39 odst. 2 a 3
Kontakt pro další informace: JUDr. Eva Blechová
Tel.:+420 221 108 439
E-Mail: eva.blechova@roedl.cz
