Nemožnost skloubit práci s rozumným životním stylem, stres, nejistota, velká zodpovědnost a někdy i pocit osamělosti. Všechny tyto potíže trápí lidi na vedoucích místech více než jiné sociální skupiny. Ve svém povolání využívají hned několik odborností - například účetnictví, marketink, strojírenství, právo a bezpečnost práce. Mnoho lidí se jich ptá na věci, o kterých nemají dostatek informací, a přece je musí rozhodnout. Jejich práce se stále mění pod tlakem zvenčí. Nemají se s kým poradit, a když, tak za velké peníze. Kolegové o nich mluví, ale málo jim toho říkají. Občas musí v krátké době popřít, co říkali, a přesvědčovat ostatní o jiné "pravdě". Osmihodinová pracovní doba je pro ně většinou nedostatečná.... Pokud jste se poznali, jste nejspíš manažer.

Rizikové povolání ve vedoucích funkcích
Pod rizikovým povoláním si většinou představíme horníka či hasiče. Ovšem nové poznatky v oblasti psychosomatické medicíny jednoznačně prokazují souvislosti mezi psychickou zátěží a fyzickými nemocemi. Jde vlastně o jiný nepřímý druh rizika. Pokud ovšem ležíme na jednotce intenzívní péče, je víceméně jedno, zda je to důsledek zranění či nepřímé zátěže.
Takže čím jsou vlastně ohroženi manažeři? Na základě desetileté praxe v manažerském poradenství a vzdělávání jsem identifikoval následující rizikové oblasti. Tedy situace, které jsou samy o sobě důvodem vzniku nejčastějších krizí a psychických potíží.

Životní styl - sprinter dlouhých tratí
Přes značný pokrok v posledních letech, má stále mnoho manažerů problém s životním stylem - skloubením pracovního a osobního života, stravováním, aktivním odpočinkem. Přitom nesouhlasím s laciným tvrzením, že kdo chce, ten si čas třeba na klidný a zdravý oběd, na relaxaci či rodinu najde.
Drtivá většina manažerů si význam zdravého životního stylu uvědomuje. U svých klientů však vidím, jak je rozhodování mezi osobním zájmem a pracovním nasazením těžké. Pokud totiž manažer neudělá správné rozhodnutí nebo něco nestihne, není v průšvihu sám. Představme si, jak si stoupne před zaměstnance a řekne: "Protože jsem musel domů na teplou večeři, propásl jsem jednání s naším obchodním partnerem, nemáme tudíž zakázky, a proto budu muset několik z vás propustit." Samozřejmě jde o nadsázku, ale jasně nám ukazuje podstatu problému.
Dopady hektického nasazení se většinou objevují až po delší době. Zhoršení fyzické kondice, ztráta motivace, poruchy nálady, syndrom vyhoření (burnout), workoholismus, další psychické potíže, oslabení imunity, či narušení osobních a rodinných vztahů.
Osobnost - diktátor i spasitel
Znáte větu: "Od té doby, co je šéf, se pěkně změnil"? Podle mých zkušeností nároky na manažera skutečně výrazně zatěžují osobnost. Mohou pak nastartovat řadu psychických a následně i fyzických problémů.
Každý manažer například ví, že potřebuje autoritu. Stačí ovšem relativně málo a ve snaze být autoritou se dostane na scestí. I mírný sklon k agresivitě podpořený mocí mění chování. A diktátor je na světě.
Nebo jiná typická situace: nutnost přijmout odpovědnost. Začne to chvílí večerního dumání nad tím, zda firma vydrží nápor konkurence. Stačí, když se k tomu následně přidá trochu úzkostnější povaha manažera, a je tu první z řady bezesných nocí. Manažerské situace - pocity zodpovědnosti, nejistoty a nutnost rychlého a často nepopulárního rozhodování nabízejí celou škálu takovýchto psychických zátěží.
To co manažer potřebuje, aby zátěži odolal, je především osobnostní zralost, zkušenosti, reálné sebehodnocení a nadhled. Jinak mu hrozí například úzkostné poruchy, pocity osamělosti, izolace, ale také bolesti hlavy, poruchy trávení a v krajním případě srdeční potíže.
Zatímco životní styl velmi zaměstnaných lidí se podle mých zkušeností zlepšuje, v oblasti osobnostního rozvoje mnoho pozitivních tendencí nepozoruji. Zřejmě na ni nelze tak snadno působit. Do značné míry ji totiž ovlivňují individuální předpoklady. Navíc lze jen velmi těžko hledat obecně platná doporučení.

Vztahy a bitvy
Tvrdá jednání s obchodními partnery a mnohdy ostré výměny názorů s kolegy. I to je realita manažerské praxe. Přerývaný dech, zvýšený hlas, rudnutí a naběhlé žíly. Všechny tyto tělesné pochody provázejí ony "bitvy" v kancelářích. Svým klientům se snažím vysvětlit, že tělo je přirozeně nastaveno pro reálný boj se skutečným nepřítelem. Je-li člověk ve stresu či vzteklý, aktivizuje se vegetativní nervstvo a vyplavuje řada hormonů, zejména z nadledvin. Srdce a cévy jsou připraveny na zátěžovou situaci. Muž, především muž, neboť on je z minulosti nastaven jako lovec a bojovník, je připraven k boji, který se ale konat nebude.
V těle se v tu chvíli zvyšuje srdeční frekvence, krevní tlak, zvyšuje se prokrvení svalů, snižuje prokrvení útrob, mobilizují se energetické rezervy, mění se krevní srážlivost. Srdce přečerpává více krve. Tělo však nedělá nic (nebojuje), vztek je dušen vůlí. Pro srdce a cévy je každopádně tento stav zátěžovým testem. Obecně takto více reagují manažeři s chováním typu A. To se vyznačuje agresivitou, negativním hodnocením okolí, stálým pocitem časového stresu. Druhý typ lidského chování, označený písmenem B, zahrnuje především ty, kteří žijí klidnějším životem, mají rozvážný přístup k věcem a mnohem méně často trpí kardiovaskulárními problémy
Americký psychiatr Meyer Friedman ze Stanfordu v devadesátých letech ve výzkumu na více jak tisícovce respondentů prokázal možnost ovlivnit chování tréninkem. Tím se výrazně sníží riziko infarktu a ischemické choroby srdce. Pro leckteré z mých klientů je to jistě dobrá zpráva.

Výkon - rychleji, víc a lépe
Poslední zátěžovou oblastí jsou cíle a tempo jejich dosahování. Obecně je efektivita dosahována třemi kroky - snižováním nákladů, zvyšováním výkonů a inovací. Co to znamená pro manažera? Ušetři pracovní síly, motivuj k vyšším výkonům a přinášej nápady.
Co to znamená v praxi? Manažer se musí rozloučit s těmi, jimž ještě loni říkal, že jsou nepostradatelní. To, co loni hodnotil jako skvělý výkon, je letos průměr. A konečně má vymyslet něco lepšího, než vymyslel v minulém roce, a svůj původní nápad popřít.
Takový vývoj v práci může podle mých zkušeností manažera dostat do velkého stresu. Stres je totiž mimo jiné definován jako situace, o níž se domníváme, že je nad naše síly. Jde o nejčastější manažerský stres a já osobně vidím, že ozdravnou moc má v takových případech téměř výhradně změna. Často stačí změna pozice v rámci firmy, a manažer je schopen stres překonat a začít s novou energií.

Přežijí rok 2005?
Tentokrát jsem se zamýšlel nad neveselými stránkami manažerského života. Nicméně nemůžu pominout i pozitivní tendence v českém manažerském světě. Uštvanost jako znak úspěšného manažera je snad nenávratně pryč. Mluvit o rodinné dovolené už není neslušnost. Manažeři daleko více hledí na svůj dlouhodobý rozvoj. A v neposlední řadě se začíná vytvářet přirozená věková struktura manažerů, čímž je umožněno i postupné vyzrávání osobností pod vedením zkušenějších kolegů. Nejspíš tedy manažeři nejen přežijí, ale čeká je i dobrá budoucnost.

Tímto úvodním článkem zahajuje příloha HN Zdraví pravidelný seriál, který se bude zabývat psychickým zdravím lidí ve vedoucích funkcích. Příští týden si můžete přečíst článek o tom, jak jedinec pozná, zda jeho psychika již vyžaduje odbornou pomoc.

Psycholog Tomáš Vašák
je lektor a profesionální kouč v oblasti osobnostního rozvoje, komunikace a vedení lidí. Má desetiletou praxi ve firmách působících na českém trhu. Vyvinul systém TOGA pro vedení a koučování. Ve vědecké oblasti se zajímá o rozhodovací procesy, především rozhodování pod tlakem a v krizi. V ČSA se už pět let podílí na tréninku posádek v kooperaci a krizové komunikaci.