Zájem studentů o politická sdružení, v jejichž čele stojí jejich vrstevníci, do jisté míry vysvětlil i listopadový průzkum agentury GfK: 71 procent respondentů v něm potvrdilo, že není spokojeno se současnou nabídkou politických stran a 41 procent dotázaných dokonce mínilo, že na české politické scéně existuje prostor pro novou stranu.

Mladý konzervativec Jan Chaloupka: Staří politici jsou zkostnatělí

Pavel Chalupníček
pavel.chalupnicek@seznam.cz

Přednášky, vydávání časopisu, filmový klub a občasné demonstrace. Tak by se dala shrnout činnost Mladých konzervativců, občanského sdružení, které má za cíl sdružovat lidi s pravicovým pohledem na svět.
Konzervativně-liberální smýšlení, politické špičky ODS na přednáškách a modrá barva spojují Mladé konzervativce s největší českou opoziční stranou. Jan Chaloupka, který se ve svých jedenadvaceti stará o jejich činnost na pražské Vysoké škole ekonomické a je členem pražského klubu Mladých konzervativců, se ale tak přímočarému spojení brání: "Často nás lidé spojují s ODS, dokonce se nám přezdívá "ODS Jungen". Mezi našimi členy jsou ale příslušníci a sympatizanti i jiných politických stran. Například počet členů ODS mezi námi bych odhadl jen na dvacet až třicet procent. Na rozdíl třeba od Mladých sociálních demokratů není žádné spojení mezi námi a jakoukoliv politickou stranou. Nedostáváme od politických stran peníze, naši členové nemají v žádné z nich jakékoliv výhody, pokud chtějí uspět například v ODS, musejí se k tomu sami propracovat." Je ovšem pravdou, že někteří mladí konzervativci to v politice dotáhli poměrně vysoko. Jiří Pospíšil, bývalý předseda Mladých konzervativců v Plzni, je dnes například stínovým ministrem spravedlnosti za ODS. Další bývalý předseda klubu Mladých konzervativců Milan Hamerský z Brna je zase předsedou Liberální reformní strany LiRA.
Když se však zeptáte řadového studenta této školy, co ví o Mladých konzervativcích, obvykle odpoví: "Jen to, že existují." Což lichotivá vizitka rozhodně není. "Kdo si nás chce najít, ten si nás najde," tvrdí Honza. "Přibližně jednou za čtrnáct dnů ve škole pořádáme přednášku, další přednášky mohou studenti navštívit v našem centru na Smíchově. Mohou se také přijít podívat do filmového klubu nebo přispět do našeho časopisu Portál, který rozdáváme zdarma," popisuje činnost na vysokých školách.
Mladí konzervativci na netu: http://www.konzervativci.cz

Mladý sociální demokrat Petr Wohlgemuth: Mluvíme o věcech, které trápí mladé

Michal Ruman
ruman@vysokeskoly.cz

Na fakultě sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity v Brně potkáte celou řadu zajímavých osobností všech politických názorů. Málokdo z nich však zastává tak závažné funkce ve stranické hierarchii jako Petr Wohlgemuth, čtyřiadvacetiletý student historické vědy, práv a mezinárodních vztahů a místopředseda brněnského klubu Mladých sociálních demokratů. Členem této organizace je, stejně jako ČSSD, už šest let.
Co tě vedlo ke vstupu do politické strany?
"Hlavní motivací byla nespokojenost, tedy snaha o změnu negativních jevů ve společnosti. Zaměřuji se především na problémy v sociální oblasti."
Jak se stavíte ke svým starším stranickým kolegům?
"Mladí sociální demokraté fungují jako samostatná organizace, na ČSSD nejsme formálně nijak závislí. Naší snahou je poskytovat straně podněty z oblastí, které mladé lidi trápí. Nepostupujeme ale nikterak radikálně, reflektujeme politickou realitu, tedy to, že strana vytvořila koaliční vládu s pravicí a ne všechny body programu je tak možné realizovat. Za nejvíc problémové oblasti považuji školství, kulturu, ekologii a vysokou míru nezaměstnanosti absolventů."
Co všechno vlastně na vysokých školách děláte?
"Ze zákona vyplývá, že otevřenou politickou činnost provozovat nemůžeme. Zaměřujeme se proto na pořádání přednášek a diskusí. Nedávno přišel na téma eutanázie pohovořit Bohumil Fišer, na ekonomické fakultě přednášel Bohuslav Sobotka. Dá se říci, že jde o nepřímou podporu a propagaci strany a kandidátů."
Mladí sociální demokraté na netu: www.mladi.cz

Mladý liberál Milan Hamerský: Věříme v normální soutěž
Martin Groman
groman@centrum.cz

Liberálně reformní strana (LiRA) vznikla v lednu 2002 jako reakce na zhroucení Čtyřkoalice. Přestože má jen sedm členů, byl za ni do Senátu zvolen nestraník Jiří Zlatuška. Je tak vlastně srovnatelná se sice početnější, ale obdobně výkonnou ODA. Mladí liberálové požadují třeba rovnou patnáctiprocentní daň, důchodovou reformu, posílení vlivu rodičů na jmenování nebo volbu ředitelů mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol, snížení počtu ministerstev a členů vlády, zrušení přestupkové imunity ústavních činitelů nebo snížení počtů státních úředníků do čtyř let na polovinu.
Předseda LiRy politolog a právník Milan Hamerský říká: "Nechci budovat nějakou liberální utopii, ale převzít ze světa recepty, které fungují, ne nějaké pohádky. Nový Zéland za dva roky snížil počet státních úředníků o polovinu." Na otázku, jestli podle něho žijeme ve státě, který nutí své občany chovat se nesvobodně, reaguje předseda LiRy jednoznačně: "Někdo tady třeba chce, aby se jeho dítě jmenovalo Půlnoční bouře. Co je na tom? U nás mu do bytu vlítnou sociální úředníci a dítě mu odvezou."
Program Liberálně reformní strany je podle jejího předsedy konzistentní, i když někdy trochu anarchoidní až bláznivý. Mladí pravicoví liberálové mají blízko nejen ke středové Unii svobody, ale také k ODS. "Byl bych rád, kdyby se privatizovala ČT 1 a Český rozhlas. Zůstat by měla jen ČT 2 a ČRo 6 a ty by platil přímo státní rozpočet. Koncesionářské poplatky jsou absurdní. Když stát chce informovat lidi o menšinách, o kultuře a chce na to ročně dát nějaké peníze, ať na to má jeden televizní a jeden rozhlasový kanál," rozvíjí Milan Hamerský třeba mediální politiku LiRA. V programu ale není zmíněno celoplošné vysílání ČRo 3, které se zaměřuje na klasickou hudbu a literaturu, nebo zahraniční vysílání ČRo 7. Najde se někdo, kdo by koupil a provozoval takto menšinové vysílání? "Do detailu nemáme program doladěný, teď řešíme velké věci. Třeba se nám nelíbí udílení koncesí pro vysílání nějakou radou. Měla by na to být normální soutěž."
Lira na netu: www.lira.cz

Šéf Junior klubu Křesťanských demokratů David Čermák: Mám kontakty po celé Evropě
Jitka Černá
jitkacer@hotmail.com

Zahraniční styky vyzdvihuje jako jednu z výhod svého členství v Junior klubu Křesťanských demokratů jejich předseda čtyřiadvacetiletý David Čermák, student posledního ročníku Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a osobní tajemník a poradce ministra dopravy. "Díky členství mohu říci, že mám v každé evropské zemi někoho, na koho se mohu obrátit. Většinu těchto lidí mohu nazvat svými přáteli," pochvaluje si David. "Zrovna poslední rozhovor s kolegou z Belgie trval přibližně hodinu a řešili jsme čistě rodinné problémy."
Protože členskou základnu Junior klubu tvoří z osmdesáti procent studenti vysokých škol, zaměřují se aktivity klubu převážně do větších měst. "Dříve byl velký problém uspořádat na akademické půdě přednášku pod jménem politické organizace. Řešili jsme to tak, že akci oficiálně nepořádal náš klub, ale některá studentská organizace. Situace se k dnešnímu dni zlepšila," tvrdí David. Jeho klubu se prý podařilo dokázat, že když se nějaká akce pořádá, neznamená to agitku v jeho prospěch, ale důležitá je věcná diskuse. Tak se prý klubu například podařilo spolu s dalšími mládežnickými organizacemi v Brně rozběhnout diskusi o jejich větším zastoupení na akademické půdě.
I když Davidovi zbývá do konce studia jen jeden semestr, sám ještě není rozhodnut, zda bude ve vrcholové politice pokračovat. "Když jsem do politiky vstupoval, bylo to možná z mladistvé nerozvážnosti," říká. "Tenkrát bych si nepomyslel, že to dojde až takhle daleko. Zjistil jsem ale, že realita je úplně jiná - a možná bych to neměl ani říkat - ale asi bych do toho znovu nešel." I přesto si je David jistý, že by rád na nějaké úrovni v politice zůstal.
Junior klub Křesťanských demokratů na netu:
www.juniorklub.cz, info@juniorklub.cz

Mladý komunista Milan Krajča: Oslovujeme se soudruhu

Jitka Černá
jitkacer@hotmail.com

Kvůli potřebě organizovat se, vstoupil do Komunistického svazu mládeže i Milan Krajča, student prvního ročníku oboru historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a první místopředseda svazu. Za tři roky svého členství se vypracoval natolik, že ve svých dvaceti letech má na starosti zahraniční kontakty této organizace. "Ještě před pár roky jsem hledal odpovědi na otázky, proč existuje fašismus, nebo jak se dá proti němu bojovat. Komsomol a marxismus mi daly tu správnou odpověď," vysvětluje Milan, proč se organizuje právě v Komunistickém svazu mládeže. "Také jsem tu potkal řadu dobrých přátel a kamarádů. Oslovujeme se mezi sebou soudruhu, stejně jako se mladí sociální demokraté oslovují příteli."
"Jsem i členem KSČM, což ale není podmínkou členství v Komunistickém svazu mládeže," tvrdí Milan. "Díky tomu jsem se mohl účastnit řady konferencí, mítinků a demonstrací. Z těch velkých demonstrací bych zmínil protiválečné hnutí, hnutí proti neoliberalismu, proti Evropské unii. Dále se nám například v Opavě povedlo zorganizovat studentskou protiválečnou demonstraci, které se účastnilo 400 lidí."
To, že se na vysokých školách mladí komunisté příliš neprosazují, si Milan vysvětluje spojením s minulostí KSČM: "Na fakultách panuje antikomunismus, lidé se domnívají, že když na akademickou půdu přijde Komunistický svaz mládeže, tak bude hájit minulý režim. Mnozí však k němu máme docela kritický postoj. Pravdou ale je, že ne všichni. Naše organizace je prostě, mnohdy právem, spojována s KSČM a strach z ní se přenáší i na nás."
Z těchto důvodů Komunistický svaz mládeže přenesl své aktivity na střední školy. Snaží se také spolupracovat s dalšími levicovými skupinami.
Komunistický svaz mládeže na netu:
www.ksm.cz

Mladí zelení: Potřebujeme kontakty v zahraničí

Magdaléna Trusinová
trusinova@vysokeskoly.cz

Občanské hnutí Mladých zelených je v České republice poměrně nové, vzniklo na počátku roku 2001. Jeden z jeho zakladatelů, sedmadvacetiletý právník Martin Soukup tvrdí, že ho k založení hnutí vedla nespokojenost s tehdejším vedením Strany zelených. "Kontakty se zahraničím Zelení vyhledávali minimálně, přitom Zelení ve valné většině západoevropských zemí hrají v politice výraznou roli," tvrdí Martin. "V Parlamentu EU tvoří dokonce čtvrtou nejsilnější politickou frakci. Když jsme se víceméně náhodou setkali s mladými zelenými z Německa, Belgie a Finska, došlo nám, že úspěšní Zelení jsou úzce a mnohem více propojeni s mladou generací a s občanským sektorem, než jak tomu bylo v té době u nás."
Hned po svém založení se hnutí začlenilo do Evropské federace Mladých zelených (FYEG, www.fyeg.org), která sdružuje asi čtyři desítky různých skupin téměř ze všech evropských zemí, od početných a zámožných Gruene Jugend (Německo) až po malé skupinky v Makedonii a Albánii. Federace udržuje síť kontaktů, koordinuje mezinárodní kampaně a pořádá výměnná setkání.
Hlavním cíle sdružení jsou podle jeho stanov hledání cest k udržitelnému rozvoji, informování veřejnosti, formování názorů mladých lidí a jejich zapojování do správy veřejných věcí. Mezi hlavní akce patří organizování zajímavých diskusí a seminářů a větších informačních projektů na jedné straně a formulování politických prohlášení a programů na straně druhé. "Letos Mladí zelení například na Šumavě zorganizovali velký mezinárodní letní kemp pro mladé z osmi států Evropy," vzpomíná Martin Soukup. "Celý projekt byl zaměřen na lesní ekologii z teoretického i z praktického hlediska. Loni členové hnutí koordinovali v České republice velkou propagační cyklistickou štafetu BIKE + 10, která byla zaměřena na osvětu Světového summitu o trvale udržitelném rozvoji v Johannesburgu."
Mladí zelení na netu:
www.mladi.zeleni.cz

Anarchista Luděk: Školy by měli řídit studenti

Kateřina Joklová
kjoklova@seznam.cz

Pod pojmem anarchista si většina lidí nejspíš představí mladého vagabunda s kuklou přes obličej, který právě rozbíjí výlohu nějakého fast-foodu. "Co se popisu oblečení týče, není tahle představa zas tak daleko od pravdy," tvrdí student filozofie a religionistiky na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a člen Československé anarchistické federace, osmadvacetiletý Luděk, který si nepřeje zveřejnit celé jméno. "Při potyčkách s policií, neonacisty nebo při jakékoli "přímé akci" by bylo nesmírně hloupé, nemaskovat se kuklou nebo aspoň šátkem. Na druhé straně je ale pravdou, že v hnutí je i dost členů, kterým je házení dlažebních kostek vzdálené. Jestli můžu mluvit za anarchistickou federaci, tak násilných akcí se nikdy úplně nezřekneme, při pokojných demonstracích jich ale neužíváme. Na veřejnost to působí negativně."
Luďěk prý v dětství poznal, co za zvěrstva může napáchat "bolševický pseudosocialismus", po "revoluci" zase, že "pseudodemokracie" je v podstatě jen variace stejného systému. "Nezaručí sociální jistoty, ani politickou svobodu. Na rozdíl od diktatury proletariátu poskytne alespoň iluzi svobody, kterou lidem dávají jednou za čtyři roky volby," tvrdí Luděk. O důležitých věcech pak podle něho stejně rozhoduje úzká elita s pochybným mandátem, která postrádá zpětnou vazbu na voliče.
"S vysokoškoláky je to těžké, současný vysokoškolský systém z lidí vychovává po osobnostní stránce jen šedou masu bez zájmu, takže je dost složité je vyburcovat," vysvětluje Luděk. "Všeobecně bych asi podporu anarchismu mezi vysokoškoláky srovnal co do počtu přívrženců s podporou konzervatismu."
Luděk coby student má jasno i o cestě, po které by se měla reforma českého vysokého školství ubírat. "Přenesl bych větší část zodpovědnosti za řízení školy na studenty," líčí svůj recept. "Školy musejí být nezávislé a potřebují víc peněz z rozpočtu. Spoustu financí totiž spolyká sám stát, stejně jako foinický bůh Moloch, vyžadující dětské oběti."
Československá anarchistická federace na netu: www.csaf.cz

Předseda Polis Jan Kubáček: Školám chybí větší prostor k diskusi

Jitka Černá
jitkacer@hotmail.com

Sdružení studentů politologie Polis netvoří, jak by se z názvu mohlo zdát, pouze studenti, ale například politologové, úředníci, novináři a další. Jeho předseda Jan Kubáček, student čtvrtého ročníku politologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy totiž tvrdí, že česká politologie trpí tím, že nemá přesah do praxe a nenabízí studentům stáže v institucích, chybí jí kontakt s politiky či lidmi z administrativy a těmi, kteří se pohybují kolem politiky vůbec. Nenabízí prostě setkání s lidmi, kteří se podílejí na rozhodování, s úředníky ministerstev, s ústavními soudci, úředníky z krajů a obcí, kteří utvářejí to, v čem my žijeme.
Jaké jsou tvoje politické ambice?
"Mám trochu problém. Jsem stylem života i hodnotami pravicový volič, ale momentálně jsem v situaci, kdy nenacházím adekvátní politickou stranu, kde bych se profiloval, kde bych si byl jist, že s ní chci spolupracovat. Uvažuji ale o praktické politické činnosti nebo o práci asistenta či v rámci nějaké politické instituce. Nicméně vnímám to jako věc otevřenou, politická situace se neustále mění. Své nynější působení chápu do určité míry jako výzvu a hlavně to beru jako jedinečnou příležitost, jak se naučím pracovat v týmu, naučím se zjistit zájem a poptávku a vytvářet na to adekvátní alternativu, stmelovat lidi a vytvářet v zásadě program."
Co ti vadí na vysoké škole?
"Vadí mi, že česká společnost podceňuje vzdělání a také, že na vysoké škole chybí větší prostor k debatě. Chybí mi organizace, která by se přímo věnovala podpoře studentských organizací a studentských projektů. Přál bych si, že když vymyslím kvalitní projekt, budu mít jistotu, že na něj seženu peníze a nebudu ho muset prodávat a prosit další instituce."
POLIS (Sdružení studentů politologie) na netu: http://polis.mark-v.net

Vysokoškolský pedagog Ladislav Cabada: Mladí mají nabízet přitažlivou tvář

Martin Groman
groman@centrum.cz

Mohou frakce politických stran nabídnout mladým lidem přitažlivé programy a získat tak příznivce mezi studenty? Ladislav Cabada, vedoucí katedry sociologie a politologie na Fakultě humanitních studií Západočeské univerzity v Plzni tvrdí, že odpovědi nemohou být jednoznačné.
Jaký mají mládežnické frakce politických stran smysl?
"Mají za úkol nabídnout pro mladé přitažlivější podobu politiky. Musíte sledovat jejich cíle a zadání. Cílem Mladých konzervativců je šířit konzervativní myšlení. Jejich aktivity jdou jiným směrem než ODS - staví svou rétoriku na tom, že být mladý konzervativní není módní, ale je to přínosné. LiRA, u které se překrývá mládežnická a stranická struktura, je podle mne strana na jedno použití. Tedy k získání senátora, což se jim povedlo. Tím nechci snižovat jejich radikálně liberální program. Mladí sociální demokraté mají za cíl jednoznačně získávání nových členů. Mladí komunisté jsou zase určeni k tomu, aby nabízeli prostor pro radikálnější rétoriku, jakou si komunističtí poslanci už nemůžou dovolit. U přidružených struktur KDU-ČSL je zase silný korporativní charakter, tam se očekává, že se stanete mladým křesťanem, současně členem tělocvičné organizace Orel a nakonec vstupujete do KDU-ČSL. Připomíná to trochu mládežníky z německé CDU, kde také tak dlouho procházíte politickými strukturami strany, až se po padesátce, pokud jste vytrvalý a loajální, určitě stanete poslancem. Strana se o vás postará. To u nás zatím není."
Politická uskupení mají u nás agitaci na akademické půdě zakázánu. Řeší to přednáškami, semináři nebo podobnými akcemi, které - často právě přes své mládežnické frakce - organizují. Existuje i jiná možnost, jak mohou politické strany získávat členy a sympatizanty mezi vysokoškoláky?
"Agitace je sice zakázána, ale to ještě neznamená, že se neděje. Sami studenti jsou často politicky aktivní. Když si prohlédnete nástěnky na chodbách, nějakou tu politickou agitaci, snahu o získání pozornosti pro určité hnutí tam najdete. Mladí konzervativci jsou třeba občanským sdružením, takže můžou na univerzitní půdě klidně vystupovat. Možností, jak na sebe upozorňovat, je ale více. Mladí sociální demokraté občas hrajou fotbal proti Mladým konzervativcům. Některé strany (hlavně levicové) se snaží oslovit i mladé lidi, kteří moc nestudují. Ti pak musí hledat jinou alternativu, jak je zaujmout. Mladí socialisté v Evropě třeba hodně využívají internet - časopisy, diskuse, chaty. Také se snaží oslovovat mladé na koncertech, jako byl nedávno ten proti komunistům."
Rozšířená verze článku na adrese:
http://studentweb.cz/vice