Dnem podpisu pracovní smlouvy byl mezi vámi a vaším zaměstnavatelem založen pracovní poměr (§ 33 odst. 1 zákoníku práce), tj. dvoustranný právní vztah, v rámci kterého máte vůči zaměstnavateli práva a povinnosti vyplývající zejména z pracovní smlouvy a zákoníku práce. Jednou z těchto vašich povinností je nastoupit sjednaného dne do práce (tímto dnem pracovní poměr vzniká - § 36 odst. 1 zákoníku práce).
Nenastoupíte-li sjednaného dne do práce, může zaměstnavatel při splnění dalších podmínek (1. nebrání vám v nástupu do práce tzv. překážka v práci nebo 2. do týdne neuvědomíte zaměstnavatele o takovéto překážce - § 36 odst. 2 zákoníku práce) od pracovní smlouvy odstoupit a váš pracovní poměr tak zanikne (rozumím-li vašemu dotazu správně, potom tato varianta by vám plně vyhovovala – zdůrazňuji nicméně, že je zcela na vůli zaměstnavatele, zda od pracovní smlouvy tímto způsobem odstoupí, nebo zda využije další, pro vás méně příznivou a dále popsanou možnost).
Druhou možností je, že zaměstnavatel bude trvat na tom, abyste do práce nastoupila a pro případ, že tak neučiníte, bude po vás požadovat náhradu škody, která mu vaším nenastoupením vznikne (§ 250 a následující zákoníku práce). Protože jde z vaší strany o bezesporu úmyslné poorušení vašich povinností, budete odpovídat za celou škodu (§ 257 odst. 2 zákoníku práce).
V zájmu vaší právní jistoty a v zájmu minimalizace škod na straně zaměstnavatele vám jednoznačně doporučuji spojit se se zaměstnavatelem co nejdříve, o vašem úmyslu nenastoupit jej informovat (bude tak mít možnost včas zajistit jiného zaměstnance na pozici sjednanou s vámi) a dohodnout se s ním na řešení. Variant řešení je celá řada (nebude muset nastoupit vůbec, nastoupíte na omezenou dobu…). Bez dohody se zaměstnavatelem se vystavujete značnému riziku povinnosti hradit škodu vzniklou zaměstnavateli, jak bylo uvedeno výše.