Předpokládám, že zkratka „ČID“, kterou jste ve svém dotazu použil, znamená částečný invalidní důchod.

Zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) definuje v ustanovení § 91 odst. 1 dny pracovního klidu jako dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu, a svátky. Ohledně svátků odkazuje zákoník práce na zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státních svátcích“).

Podle § 1 zákona o státních svátcích se státními svátky rozumí - 1. leden - Den obnovy samostatného českého státu, 8. květen - Den vítězství, 5. červenec - Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, 6. červenec - Den upálení mistra Jana Husa, 28. září - Den české státnosti, 28. říjen - Den vzniku samostatného československého státu a 17. listopad - Den boje za svobodu a demokracii se prohlašují za státní svátky České republiky. Podle § 2 zákona o státních svátcích mezi ostatní svátky patří 1. leden - Nový rok, Velikonoční pondělí, 1. květen - Svátek práce, 24. prosinec - Štědrý den, 25. prosinec - 1. svátek vánoční a 26. prosinec - 2. svátek vánoční.

Podle § 115 zákoníku práce „Mzda, náhradní volno nebo náhrada mzdy za svátek“ platí, že (obdobně i ustanovení § 135 zákoníku práce):

(1) Za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu zaměstnavatel poskytne nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

(2) Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna.

(3) Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku.

Podle § 317 písm. c) zákoníku práce na pracovněprávní vztahy zaměstnance, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, se vztahuje tento zákon s tím, že mu nepřísluší mzda nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas ani náhradní volno nebo náhrada mzdy anebo příplatek za práci ve svátek.

Pokud jste vůči zaměstnavateli v pracovněprávním vztahu, máte řádně uzavřenou pracovní smlouvu, nic by nemělo bránit v tom, aby vám zaměstnavatel poskytnul za práci ve svátek náhradní volno nebo aby vám zaměstnavatel na základě dohody mezi vámi a jím poskytl příplatek anebo vám zaměstnavatel poskytl náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku v souladu s ustanoveními § 115 a § 135 zákoníku práce.