Podle ustanovení § 48 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ zákoník práce“) Pracovní poměr může být rozvázán jen
a) dohodou,
b) výpovědí,
c) okamžitým zrušením,
d) zrušením ve zkušební době.
Podle ustanovení § 52 písm. f) zákoníku práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď v případě, že jsou u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi.
Tzv. „výpověď dohodou“ v českém právním řádu neexistuje. Z toho co píšete lze předpokládat, že zaměstnavatel vašeho manžela a kolegu přesvědčil k tomu, aby rozvázali své pracovní poměry dohodou. Nátlak ze strany zaměstnavatele se prokazuje v takových případech velmi těžko po okamžiku podpisu dohody o rozvázání pracovního poměru. Jako silný důkazní prostředek v takovém případě lze použít svědeckou výpověď ze strany kolegů ve prospěch vašeho manžela. Šance na úspěch v případném pracovněprávním sporu jsou velmi nejisté.
Pokud zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr dohodou a oba zaměstnanci na takovouto dohodu přistoupili (bez použití nátlaku zaměstnavatele), tak jednal zaměstnavatel v souladu s ustanovením § 48 písm. a) zákoníku práce.
