Taková dohoda možná je. V případě práce vykonávané na základě pracovního poměru zákoník práce stanoví, že mzda je splatná nejpozději ke konci následujícího kalendářního měsíce (tj. mzdu za práci vykonanou v měsíci lednu musí zaměstnavatel zaměstnanci vyplatit nejpozději do konce února 2010). Dotaz se ale týká práce vykonávané nikoliv v pracovním poměru, ale na základě dohody o provedení práce, tj. jde o práci vykonávanou mimo pracovní poměr.
Obecně platí, že pravidla, která stanoví zákoník práce na práci konanou na základě pracovního poměru, se obdobně aplikují i na práci konanou mimo pracovní poměr (viz § 77 odst. 1 zákoníku práce). Současně ale zákoník práce (tamtéž) vyjmenovává oblasti, pro které tato obecné pravidlo neplatí a kde se tedy strany mohou (v rámci dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr) od pravidel stanovených pro práce konané v rámci pracovního poměru odchýlit. Jednou z těchto oblastí je i oblast odměňování (§ 77 odst. 1 písm. e) zákoníku práce).
A konečně – nastíněná otázka je v podstatě zodpovězena ustanovením § 138 zákoníku práce, kde je výslovně uvedeno, že „výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování se sjednávají v dohodě o provedení práce nebo v dohodě o pracovní činnosti“.
Zbývá podotknout, že dohoda o splatnosti odměny musí být (jako ostatně každé smluvní ujednání) v souladu s dobrými mravy. Domnívám se, že rozporné s nimi by bylo např. ujednání o tom, že odměna za práci vykonanou v rámci dohody o provedení práce je splatná např. po uplynutí dvou let od kalendářního roku, v němž byly práce vykonány (pokud by pro takové ujednání neexistoval legitimní důvod). Ve vámi zmiňovaném případě by se ale o rozpor s dobrými mravy jednat nemělo (zcela s jistotou to ale tvrdit nelze, protože k takovému závěru je nutné zohlednit všechny související okolnosti).
