Vyplývá to z aktuálního výzkumu společnosti Watson Wyatt.

Udržování informovanosti zaměstnanců o aktuálních událostech ve firmě je v současné době zásadní, aby neztratili morálku a spojení se zaměstnavatelem. Pozitivně se to pak promítá do oblasti produktivity a celkových hospodářských výsledků firmy.

61 procent firem se silnou interní komunikací uvedlo, že jejich manažeři dokáží efektivně a otevřeně pracovat s odporem zaměstnanců vůči změnám. 64 procent pak efektivně zvládá řešení potřeb a problémů současných zaměstnanců.

V současné době máme k dispozici mnohem více komunikačních zařízení než v minulosti. Zároveň se však od sebe vzdalujeme. Řada lidí pracuje na dálku a elektronická komunikace nahrazuje osobní i v případech, kdy to není potřeba. Když se k tomu přidají neustálé změny, které nás obklopují ze všech stran, je třeba vrátit se k základům interpersonální komunikace. Článek upozorňuje na nejčastější chyby v týmové komunikaci.

- Neschopnost komunikovat. Dostupnost komunikačních kanálů vytváří falešnou představu, že víme více, než je tomu ve skutečnosti. Ve výsledku pak zapomínáme předávat důležité informace. Nedostatek informací však vede k chybám a nutnosti předělávat již provedenou práci, špatnému rozhodování, přehlížení příležitostí a frustraci zaměstnanců.

- Záměrné zadržování informací. Vůdce nebo tým může vědomě zadržovat informace, jelikož je považuje za „důvěrné". Jindy týmy nekomunikují s jinými týmy kvůli pocitu loajality k sobě samým. Jednotlivci zase mohou zadržovat informace ze strachu, že sdílením znalostí přispějí ke svému vyhazovu nebo mají pocit, že by jim nebyla věnována pozornost. Kdykoli však dochází k zadržování informací, poškozuje to efektivitu týmové komunikace.

- Výběr špatného média. Řada lidí preferuje e-mail, protože je nejjednodušší a nejpohodlnější. Není to však nejvhodnější forma komunikace, zejména pro řešení složitějších záležitostí. Výběr správného kanálu je zásadní pro úspěšnou týmovou komunikaci.

- Nepřihlížení k interpersonálním vztahům. Pokud nepřemýšlíme, než začneme mluvit, můžeme se nepříjemně dotknout svých kolegů. Pozor je třeba si dávat i na řeč těla, například nekoulet očima nad myšlenkami druhých. Neschopnost vnímat potřeby druhých vede k nepochopení.

Zdroj: Human Resources Leader, HR Tools, Ivitera