JUDr.Nataša Randlová z AK Randl Partners radí, jaké možnosti se nabízejí firmám, pokud se rozhodnou zaměstnávat lidi se zdravotním postižením. O mnohých formách podpory jsou totiž často nedostatečně informovány.

1. Sleva na dani

Zákon o daních z příjmu umožňuje plátcům daně uplatnit slevu na dani v případě zaměstnávání osob se zdravotním postižením. A to až ve výši:
18 000 Kč ročně u zaměstnance se zdravotním postižením (=osoba částečně invalidní a osoba zdravotně znevýhodněná)
60 000 Kč ročně u zaměstnance s těžším zdravotním postižením (=osoba plně invalidní).
Výše slevy je závislá na tom, zda zaměstnanec, který je osobou se ZP/TZP, pracuje na 40 hodinovou či na kratší týdenní pracovní dobu.

2. Příspěvek na podporu zaměstnávání OZP

Na tento příspěvek má nárok zaměstnavatel zaměstnávající více než 50% zaměstnanců, kteří jsou OZP (osoby částečně invalidní + plně invalidní + zdravotně znevýhodněné). Dle § 78 odst. 2 ZoZ náleží příspěvek zaměstnavateli měsíčně ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance v pracovním poměru, který je OZP, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 8 000 Kč měsíčně.

3. Příspěvky od ÚP během procesu pracovní rehabilitace

I. Příprava k práci

Dle § 72 odst. 2 písm. a ZoZ může zaměstnavatel, který zaměstná OZP, provést její přípravu k práci. Přípravou k práci se rozumí cílená činnost směřující k zapracování OZP na vhodné pracovní místo a k získání znalostí, dovedností a návyků nutných pro výkon zvoleného zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. Tato příprava trvá nejdéle 24 měsíců. Příprava se provádí na pracovišti zaměstnavatele OZP a může být vedena s podporou asistenta. O přípravě k práci uzavírá ÚP dohodu jak s OZP, tak s příslušným zaměstnavatelem.
Za náklady zaměstnavatele, který provádí přípravu k práci se považují:

a) mzdové náklady na zaměstnance, který připravuje k práci osobu se zdravotním postižením, odpovídající počtu hodin odpracovaných tímto zaměstnancem při přípravě k práci osoby se zdravotním postižením,

b) v případě, kdy je při provádění přípravy k práci nezbytná spolupráce s odborníkem nebo účast jiné fyzické osoby, náklady spojené s jejich činností při pracovní rehabilitaci.
Tyto náklady hradí ÚP průběžně, do 30 kalendářních dnů ode dne jejich vyúčtování, a to bezhotovostně převodem na účet vedený u peněžního ústavu.

II. Pracovní rehabilitace

Každá osoba se zdravotním postižením má právo na pracovní rehabilitaci (=souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání OZP, kterou na základě její žádosti zabezpečují ÚP a hradí její náklady, §69n ZoZ). Vykonávána je buď v rehabilitačních střediscích, nebo na základě dohody přímo u jiných FO či PO. Dohodu o zabezpečení pracovní rehabilitace uzavírá s PO/FO úřad práce.

III. Chráněná dílna, chráněné pracovní místo

Chráněné pracovní místo je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce. Chráněné pracovní místo musí být provozováno po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. ÚP poskytuje na zřízení příspěvek. Jeho výše může činit maximálně osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až čtvrté čtvrtletí předchozího kalendářního roku pro osobu se zdravotním postižením a dvanáctinásobek této mzdy na pracovní místo pro osobu s těžším zdravotním postižením. Zaměstnavatel může získat i příspěvek na provoz chráněného pracovního místa. ÚP mu na základě písemné dohody může poskytnout příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů CHPM obsazeného osobou se zdravotním postižením. Roční výše příspěvku může činit maximálně trojnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku (§ 75 odst. 10 ZoZ).
Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele vymezené na základě dohody s ÚP a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60 % těchto zaměstnanců. Chráněná pracovní dílna musí být provozována po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. ÚP může na vytvoření chráněné dílny poskytnout příspěvek. Roční výše příspěvku může činit maximálně čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku na jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, a maximálně šestinásobek výše uvedené průměrné mzdy na jednoho zaměstnance, který je osobou s těžším zdravotním postižením (§ 76 odst. 7 ZoZ).

Jak si spočítat povinný podíl OZP

Zákon zaměstnavatelům nařizuje zaměstnávat určitý počet lidí se zdravotním postižením - takzvaný povinný podíl. Na každých 25 zaměstnanců na pracovní smlouvu je to jedna osoba se zdravotním postižením (OZP) – z toho vyplývá, že se to týká zaměstnavatelů s více než 25 zaměstnanci a celkem jde o 4% z celkového počtu zaměstnanců.

Plnit povinný podíl OZP může zaměstnavatel nejen jejich zaměstnáváním v pracovním poměru, ale i odebíráním výrobků či služeb nebo zadáváním zakázek zaměstnavatelům, které zaměstnávají více než 50 % OZP, jsou chráněnými pracovními dílnami nebo jsou OZP a podnikají jako OSVČ a nezaměstnávají žádné zaměstnance. Seznam zaměstnavatelů splňujících dané podmínky naleznete na stránkách http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/zamestnaniosob/katalogorganizaceozp .

Poslední možností plnění je odvod do státního rozpočtu, splatný vždy do 15. února dalšího roku. Jeho výše činí za každou OZP, kterou by měla společnost zaměstnávat, 2,5 násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí příslušného kalendářního roku. Průměrná mzda v daném období roku 2008 byla 22 942 Kč, její 2,5 násobek pak 57 355 Kč.

Všechny vyjmenované způsoby mohou zaměstnavatelé libovolně kombinovat. O tom, jak se rozhodli, ovšem musí informovat úřad práce.

Pokud by zaměstnavatel svou povinnost zaměstnávat OZP nesplnil, odvodu do státního rozpočtu by se nevyhnul a navíc by mu hrozila ve správním řízení pokuta až ve výši 1 000 000 Kč.

Výhody z daňového hlediska

Zaměstnávání OZP je výhodné z hlediska daňového. Sleva na dani z příjmů pro zaměstnavatele činí u částečně invalidních a zdravotně znevýhodněných osob 18 000 Kč ročně, u plně invalidních dokonce 60 000 Kč ročně.

Další úlevy pro zaměstnavatele OZP měl přinést takzvaný prorodinný balíček, který je v tuto chvíli v Poslanecké sněmovně v 1. čtení. Zaměstnavatelé, kteří by zaměstnali OZP (či další osoby znevýhodněné na pracovním trhu jako např. osoby pečující o dítě do 10 let nebo zaměstnance nad 55 let) na kratší úvazek, by dostávali slevu na pojistném na sociální zabezpečení ve výši až 1 500 Kč měsíčně (maximálně do výše skutečně odvedeného pojistného zaměstnavatele za daného zaměstnance).

Povinnosti zaměstnavatele

Zákoník práce obsahuje pouze velmi obecné ustanovení upravující práva zaměstnanců se zdravotním postižením v rámci své části o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Zaměstnavatel je povinen pro tyto zaměstnance zajišťovat na svůj náklad technickými a organizačními opatřeními zejména potřebnou úpravu pracovních podmínek, úpravu pracovišť, zřízení chráněných pracovních míst a dílen, zaškolení nebo zaučení těchto zaměstnanců a zvyšování jejich kvalifikaci při výkonu jejich pravidelného zaměstnání.

Specifické povinnosti - úlevy pro zaměstnance, jako je poskytnutí kratší pracovní doby, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody, které má zaměstnavatel například vůči zaměstnancům pečujícím o dítě mladší 15 let, se na OZP nevztahují. Povinnost umožnit práci z domova zaměstnavatel nemá vůči žádnému zaměstnanci, vždy záleží na možnostech zaměstnavatele a dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, ani v této oblasti tedy zákoník práce nezajišťuje OZP žádné výhody.

Výplata plného invalidního důchodu při výdělečné činnosti

Zákon o důchodovém pojištění nestanoví pro pobírání plného invalidního důchodu při výdělečné činnosti žádná pravidla. Souběh plného invalidního důchodu a příjmu z výdělečné činnosti je tedy možný bez podmínek a nezáleží přitom na charakteru výdělečné činnosti (závislá činnost nebo samostatná výdělečná činnost), rozsahu této činnosti (plný nebo zkrácený úvazek, doba určitá nebo doba neurčitá u pracovněprávního vztahu) ani na výši příjmu z výdělečné činnosti. Podstatné vždy je, že nadále trvají výše uvedené zdravotní podmínky plné invalidity.

Výplata částečného invalidního důchodu při výdělečné činnosti

S účinností od 1. 1. 2007 byly ze zákona o důchodovém pojištění vypuštěny § 46 – 48, které upravovaly souběh částečného invalidního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti a podle kterých se částečný invalidní důchod krátil poměrně k výši příjmu. Souběh částečného invalidního důchodu a příjmů z výdělečné činnosti tedy nyní není zákonem nijak omezen.