Prací přesčas se podle ustanovení § 78, odst.1, pís.i) zák. č. 262/2006 Sb. zákoníku práce rozumí práce konaná na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. Délka stanovené pracovní doby je pak upravena § 79 zákoníku práce a v případě standardních zaměstnanců nesmí překročit 40 hodin týdně (jinak je tomu v třísměnném, či dvousměnném provozu, nebo v případě horníků a důlních či geologických pracovníků). Práci přesčas může podle § 93, odst.2 zákoníku práce zaměstnavatel zaměstnanci nařídit bez dalšího pouze v rozsahu 8 hodin v jednotlivém týdnu (celkem za kalendářní rok max. 150 hodin), a to i na dny pracovního klidu, tedy i svátky. Ohledně práce přesčas ve svátek je ovšem zákon přísnější a umožňuje zaměstnavateli nařídit jen výkon těch prací, které není možno nařídit na jiný den v týdnu, popřípadě prací souvisejících s nepřetržitým provozem, či se střežením objektů zaměstnavatele (§91, odst.4 zákoníku práce). Nad výše stanovený rozsah může zaměstnavatel práci přesčas nařídit pouze po předchozí dohodě se zaměstnancem (§ 93, odst.3 zákoníku práce). Nutno zde ovšem podotknout, že za práci přesčas nelze považovat práci nad stanovenou týdenní pracovní dobu, pokud si tak zaměstnanec napracovává pracovní volno, které mu zaměstnavatel na jeho žádost poskytl (§ 78, odst.1, pís.i) zákoníku práce).
Ve vašem dotazu není zmíněno, zda byla mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem uzavřena dohoda o práci přesčas nad rozsah 8 hodin týdně (resp. 150 ročně), proto předpokládám její neexistenci. Závěrem lze tedy říci, že v tomto případě není možné, aby zaměstnavatel zaměstnanci v jednom týdnu (7 dní po sobě jdoucích) nařídil práci přesčas přesahující oněch zmíněných 8 hodin. To, zda je nařízen přesčas na den, na nějž připadá svátek, není rozhodné, pokud jsou splněny předpoklady § 91, odst.4 zákoníku práce, tedy naléhavost, či určitá zvláštní potřeba jak bylo popsáno výše.
