John Whitmore přinesl svým posluchačům daleko komplexnější a hlubší pohled na krizi. A právě v tomto kontextu nabídl manažerům i koučům možnosti využití koučinku v dlouhodobém horizontu. Připomeňme, že tento zakladatel koučinku spolu s dalším nestorem v tomto oboru Timothym Gallweyem nedávno přijal pozvání na konferenci The Prague Inner Game Conference 2009.
Uvědomění jako první krok k řešení
„Už jste po obědě? Já bych vás rád probudil.“ Tak začal John Whitmore své odpolední vystoupení o využívání koučinku v obtížných časech, které nyní svět prožívá. Nejprve John Whitmore posluchačům nabídl širší pohled na současnou krizi. Protože státy na celém světě se potýkají s mnohými problémy, tak toto shrnutí nebylo příliš optimistické. Nicméně nešlo o to více než 90 manažerů a koučů v sále vystrašit, ale pomoci jim lépe si uvědomit, jaké problémy je trápí, aby je pak mohli úspěšně řešit. Ostatně právě uvědomění je jedním z klíčových momentů každého koučovacího procesu.
Spolu s probíhající ekonomickou krizí se objevují i problémy společenské, upozornil John Whitmore. V anglicky mluvících zemích i v Evropě velmi stoupl počet lidí, kteří už přestávají být schopni odolávat tlaku doby, všem stresujícím prvkům a ohrožuje to jejich fyzické i psychické zdraví. V důsledku toho na fyzické úrovni mohou tito lidé být postiženi vážnými nemocemi, infarktem atd. Na úrovni psychické to může vést ke ztrátě smyslu v osobním i pracovním životě a neúspěchu v různých oblastech života. To vše má přirozeně dopad nejen na ně, ale i na jejich rodinu. J. Whitmore o tom hovořil na základě různých výzkumů a informací od psychologů zkoumajících míru stresu a jeho působení na společnost. Protože se J. Whitmore dlouhodobě zajímá i o ekologii, popsal v tomto úvodu i některé ekologické problémy, kterým bychom měli věnovat pozornost. Zkrátka v prvním kroku položil na stůl témata, která se týkají nejen manažerů a koučů, ale všech lidí obecně.
Osvobodit se od strachu
Někteří z nás si po přečtení předchozích řádek možná řeknou: „Já mám svých starostí dost, proč bych se měl ještě zabývat těmito problémy? Stejně nic nezmůžu.“ Je třeba si uvědomit, že všechny tyto problémy na nás působí na vědomé i podvědomé úrovni a ovlivňují náš život, ať chceme, nebo ne. John Whitmore k tomu říká: „Podvědomý strach patří k největším překážkám bránícím lidem udělat jakoukoliv pozitivní změnu k lepšímu. Doslova je paralyzuje. A právě koučink pomáhá lidem tuto bariéru zbourat.“
Proč je pro nás ale dobré osvobozovat se od vnitřních bariér? Podle Timothy Gallweye platí, že Výkon = Potenciál mínus Překážky. Tzn. pokud bychom se dokázali zabavit všech vnitřních překážek, náš potenciál by mohl fungovat naplno. Jak by to v praxi vypadalo? John Whitmore to vysvětlil na příběhu. Během své kariéry byl úspěšným automobilovým závodníkem. Kariéru ukončil v roce 1966 a po 24 letech byl požádán, aby se opět zúčastnil prestižního závodu. Byl z toho nervózní, měl strach z neúspěchu, k závodní dráze se nemohl skoro ani přiblížit, jak ho rozčiloval hluk aut, prach, výpary benzínu. V hotelovém pokoji s ním byl i jeho pětiletý syn. Ten mu na lístek napsal vzkaz: Věř sám sobě! J. Whitmore k tomu říká: „Vy z vás, kteří máte děti, víte, že v jistém období si vaše děti myslí, že jste dokonalí. Takže syn očekával, že vyhraji. A já se rozhodl vyhrát pro něj. V tu chvíli jsem si oblék pomyslný kabát víry v sama sebe. Byl jsem absolutně neporazitelný. Strach z neúspěchu a celé té akce zmizel. Byla to výjimečná zkušenost, to byl můj prožitek z využití 100 % mého potenciálu v danou chvíli. Protože se mi podařilo zbavit se všech svých vnitřních omezení. Ten závod jsem vyhrál.“ Také máte podobnou vzpomínku na okamžik, kdy jste se zbavili strachu ze všeho a zvítězili? To byla ta chvíle, kdy jste se setkali naplno se svou vnitřní silou. John Whitmore dál vysvětluje: „Očekávat, že v každém okamžiku se nám podaří využívat svůj potenciál na 100 %, je nerealistické. Ale každé osvobození od vnitřních bariér zlepšuje kvalitu života člověka.“
Rovnováha mezi znalostí a moudrostí
Jak toto osvobozování a plné využití našeho potenciálu souvisí s moudrostí, znalostí a cestou z krize? Podle Johna Whitmorea potřebujeme nastolit větší rovnováhu mezi znalostí a moudrostí. Na počátku této nerovnováhy byla zřejmě průmyslová revoluce. Lidé byli okouzleni možnostmi technologií, státy i lidé bohatli, budoucnost byla v inženýrství, technice, přírodní zdroje, jako je ropa a uhlí, se zdály neomezené a lidé věřili, že to je cesta k vysněné utopii. Více se zaměřili na vzdělávání ve smyslu znalostí, a to se v naší společnosti cení dodnes. Znalosti jsou samozřejmě potřebné, ale je třeba je dát do rovnováhy s moudrostí. Znalost je něco, co čerpáme z vnějšku. Školy knihy, vědecké objevy. „Znalost se zaměřuje na kvantitu, moudrost je o kvalitě,“ vysvětluje John Whitmore.
Moudrost nás vede například k zodpovědnému využívání přírodních zdrojů a technologií, které mohou pomáhat, ale i zabíjet. Také kouč věnující se péči o vnitřní rozvoj člověka ho vede k rozvoji moudrosti, které říkáme vnitřní moudrost. Právě rozvoj této moudrosti pomáhá lidem spojit se se svými vnitřními zdroji, díky kterým mohou projevit naplno svou tvořivost v práci i ve všech rovinách svého života. A občas zažít sílu svých schopností, že se cítí „neporazitelní“. Zdá se vám to příliš esoterické? Ne to je praktická cesta. Připomeňme si, že kouč v celém procesu klientovi neradí, ale pomocí koučovacích otázek a svým přístupem (vírou ve vnitřní potenciál klienta) mu pomáhá pojmenovat bariéry a objevit pro něj to nejlepší řešení. A už víme, že lidé, přijdou-li samostatně na to nejlepší řešení, které je dovede k cíli, přebírají více zodpovědnosti za jeho uskutečnění. Právě koučování může pomoci lidem osvobodit se od strachu a překážek, aby jejich práce měla větší smysl, jejich život byl naplněnější, a pomáhá jim také vrátit se k osobním hodnotám. Díky tomu se mohou lidé cítit šťastnější a celistvější. Takoví celiství lidé mohou přispět nejen k úspěchu své firmy, ale i žít spokojenější soukromý život. Ale takoví celiství lidé také mívají menší strach pojmenovat věci, které nejsou v souladu s jejich hodnotami, škodí životu i celé společnosti. Hledají dobrá řešení nejen osobních, ale i společenských problémů. Jsou ochotni za to přebrat větší díl zodpovědnosti. Takoví lidé se dokáží lépe postavit čelem k problémům spojeným s ekonomickou, ekologickou či sociální krizí. Jsou méně ovlivnitelní těmi, kteří staví osobní prospěch nad zájem celku.
Posílení zodpovědnosti jedince za celek
John Whitmore často na začátku svých seminářů pokládal lidem otázku, na kolik procent si myslí, že využívají svůj potenciál. Ptal se stovek lidí a odpověď byla, že v průměru lidé odhadují, že je to asi 40 %. Jaké by to bylo, kdybychom dokázali moudře a zodpovědně využívat i zbytek svého potenciálu? Je možné, že by byly lidé daleko lépe připraveni čelit problémům, které přináší a bude přinášet náš svět? John Whitmoree na závěr koučům a top manažerům v auditoriu řekl: „Hierarchie je na ústupu, autorita, tak jak ji známe, je na ústupu. Spousta politiků ztratila u lidí respekt, protože nedokázali zvládnout komplexnost dnešního světa. A pravděpodobně to tak bude dál. Dostali jsme se ve vývoji lidstva do bodu, kdy se přesouváme z dominance hierarchie k nutnosti zodpovědnosti každého člověka za sebe a za svět, ve kterém žije. A koučink je pro tuto dobu výborný nástroj, protože základním cílem koučinku je posilovat v lidech sebezodpovědnost, zodpovědnost sama za sebe, a proto může lidstvu významně pomoci na cestě jeho vývoje.“
Šárka Pražáková, Koučink Centrum, www.koucinkcentrum.cz
