Pro přesné zodpovězení vašeho dotazu by bylo nutné znát další doplňující informace a skutečnosti. Obecně platná právní úprava a především zákoník práce umožňuje zaměstnancům získání kvalifikace a zaměstnavatelům ukládá povinnosti v péči o kvalifikaci zaměstnanců. Pro stanovení jednotlivých práv a povinností je nutno rozlišovat, zda se jedná o prohlubování kvalifikace nebo zvyšování kvalifikace zaměstnance. Studium nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání je zvyšováním kvalifikace.

Práva zaměstnance a povinnosti zaměstnavatele stanovené zákoníkem práce při zvyšování kvalifikace je však možné aplikovat pouze při splnění podmínky, že zvyšování kvalifikace zaměstnance je v souladu s potřebou zaměstnavatele. Je-li tato podmínka splněna, tj. ke zvyšování kvalifikace dochází na základě požadavku zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nebo dle dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, je v zásadě možné rozlišit tyto situace:

1) Nejsou-li dohodnuta nebo stanovena vyšší nebo další práva, přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele pracovní volno s náhradou mzdy (nebo platu) ve výši průměrného výdělku :

- v nezbytně nutném rozsahu k účasti na vyučování, výuce nebo školení,
- 2 pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky v rámci studia na VŠ nebo VOŠ
- 5 pracovních dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria
- 10 pracovních dnů na vypracování a obhajobu absolventské práce, bakalářské práce, diplomové práce, disertační práce nebo písemné práce, kterou je zakončováno studium na VŠ
- 40 pracovních dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné práce, státní rigorózní zkoušky v oblasti lékařství, veterinárního lékařství a hygieny a státní doktorské zkoušky.

K účasti na přijímací zkoušce přísluší zaměstnanci pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu; za pracovní volno poskytnuté k vykonání přijímací zkoušky, opravné zkoušky, k účasti na promoci nebo obdobném ceremoniálu nepřísluší náhrada mzdy nebo platu.

Mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem mohou být dohodnuta další práva nebo práva v širším rozsahu. V tomto případě má zaměstnavatel právo sledovat průběh a výsledky zvyšování kvalifikace zaměstnance. Poskytování úlev zaměstnanci může zaměstnavatel zastavit, jestliže se zaměstnanec stal dlouhodobě nezpůsobilým pro výkon práce, pro kterou si zvyšuje kvalifikaci, nebo bez zavinění zaměstnavatele zaměstnanec po delší dobu neplní bez vážného důvodu podstatné povinnosti při zvyšování kvalifikace.

2) Zaměstnavatel může se zaměstnancem uzavřít tzv. kvalifikační dohodu, která musí být vždy písemná, jinak je neplatná. Touto dohodou se zaměstnavatel zavazuje umožnit zaměstnanci zvýšení nebo prohloubení kvalifikace tím, že mu bude poskytovat pracovní úlevy a hmotné zabezpečení, přičemž předpokládané náklady vynaložené na prohloubení nebo zvýšení kvalifikace (které nese zaměstnavatel) dosáhnou alespoň 75.000,- Kč. Zaměstnanec se naproti tomu v dohodě zaváže k setrvání v pracovním poměru u zaměstnavatele po bodu určitou, nejdéle však po dobu 5 let. Pokud zaměstnanec nesetrvá u zaměstnavatele po dobu, ke které se dohodou zavázal, je potom povinen uhradit zaměstnavateli náklady spojené s prohloubením kvalifikace.

Zvyšování kvalifikace (a další zvláštní podmínky, práva a povinnosti obou stran) potom stanoví zvláštní právní předpisy pro některé pracovní profese, např. pro pedagogické a zdravotnické profese, státní zaměstnance příp. zaměstnance územních samosprávních celků apod.