Pokud bude váš pracovní poměr trvat v okamžiku, ke kterému vám vznikne právo okamžitě zrušit pracovní poměru (tj. v okamžiku uplynutí 15ti dnů ode dne splatnosti mzdy), potom jste oprávněn pracovní poměr tímto způsobem ukončit, bez ohledu na to, že již začala plynout výpovědní doba. Běh výpovědní doby totiž v tomto směru nic nemění na povinnosti zaměstnavatele hradit vám za odvedenou práci mzdu a na vašem právu eventuálně ukončit pracovní poměr uvedeným způsobem, pokud zaměstnavatel tuto svoji povinnost v příslušné lhůtě (byť jenom částečně) nesplní. Pokud tedy k okamžitému zrušení v takovém případě dojde (pozor zejména na to, ke kterému dni je mzda skutečně splatná), vzniknou vám samozřejmě i veškeré související nároky, tj. zejména nárok na uhrazení odstupného.
Opačný závěr (tj. že plynutí výpovědní doby brání možnosti zaměstnance okamžitě zrušit pracovní poměr z uvedeného důvodu) by fakticky znamenal, že zaměstnavatel může téměř beztrestně porušovat v průběhu výpovědní doby svoji povinnost hradit zaměstnanci mzdu (jeho povinnost uhradit zaměstnanci úrok z prodlení nepovažuji za dostatečnou sankci).
Pokud by ale váš pracovní poměr skončil přede dnem, ke kterému vám vznikne právo na okamžité zrušení pracovního poměru z uvedeného důvodu, potom samozřejmě toto právo uplatnit nemůžete – pracovní poměr již neexistuje (zaniknul uplynutím výpovědní doby) a toto právo vůbec nevznikne.
