K tomu nahrává i názor Nejvyššího správního soudu, který v jednom z rozhodnutí konstatoval: "Racionálním chováním podnikatele je snaha o minimalizaci nákladů a maximalizace zisku, a tedy i snaha optimalizovat povinnosti vůči státu. Pokud se tak děje legálně, nelze za to podnikatele postihovat“. Šlo o posouzení vztahu mezi lesními dělníky a lesní společností, kdy tato najímala lesní dělníky, kteří sami měli své živnostenské listy a veškeré své náklady na práci fakturovali lesní společnosti spolu s odměnou za práci.
Podobně, když zedničtí mistři na svou žádost vykonávali práci pro stavební firmu jako OSVČ, uvedl k tomu NSS: "Stát by neměl v případě, kdy jde o oboustranný zájem zaměstnance i zaměstnavatele o jiný než pracovněprávní vztah, je do zaměstnaneckého poměru nutit.“

O NÁKLADECH

Najmout si pracovní sílu na živnostenský list jako OSVČ ušetří značně náklady a zprůhlední právní vztah. Spolupracovník na živnostenský list si odvádí daně a zálohy na sociální pojištění sám, odměnu vyúčtovává jednou fakturou v měsíci. Ze strany zaměstnavatele jde o jednoduchý úkon zaúčtování jedné faktury. Naproti tomu, pokud zaměstnává pracovníky podle zákoníku práce, musí počítat s náklady na mzdovou účetní a personalistu a jejich práci - přihlašovat a odhlašovat pracovníky na odvody sociálního zabezpečení a daně ze závislé činnosti, odesílat neschopenky, uplatňovat slevu na odvodech za nemocné pracovníky, vyplňovat tabulky výplaty mezd, provést místo jedné platby hned tři, tj. mzdu pracovníkovi, odvody na SSZ a daň ze závislé činnosti na FÚ, vypočítávat a sledovat cestovné a diety, hlídat zkušební doby a dovolené, zajistit vstupní lékařskou prohlídku, zajišťovat stravování nebo zajistit včas stravenky, spočítat mzdu s ohledem na všechny přesčasy, absence, zaúčtování požitků zaměstnance, apod. - to je pořádný náklad navíc proti jedné faktuře. Nejde jen o vyšší odvody na sociální zabezpečení v porovnání s tím, co platí OSVČ, ale jde i o zmíněné doprovodné nepřímé náklady.
V roce 2005 se Nejvyšší správní soud přiklonil k závěru, že: "Zaměstnanecký poměr slouží k ochraně zaměstnanců a nikoliv ke zvyšování příjmů státního rozpočtu.“

O ODPOVĚDNOSTI

Pracovník vykonávající práci na svůj vlastní živnostenský list má odpovědnost podle obchodního zákoníku, neomezenou pro případ způsobené škody. To je výhoda v případě soudního sporu. Ovšem cílem obchodního vztahu není jednu stranu zničit. Proto by každý podnikatel měl na dodavateli požadovat předložení pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem práce, na kterou je najímán.

O STABILITĚ PRACOVNÍHO KOLEKTIVU

Zaměstnanec je vázán dvouměsíční výpovědí. Tradiční chápání pracovního poměru (které se ovšem s mladší generací a pohyblivou ekonomikou mění) je "trvanlivost vztahu“. Rozvázat pracovní poměr výpovědí je závažný krok. Příliš časté střídání zaměstnání je kaňkou v CV zaměstnance, proto k rozvázání pracovní smlouvy ze své vůle bude přistupovat rozvážně. Pracovní poměr může vytvořit stabilnější pracovní tým. Na druhou stranu, pokud potřebuje dynamické pracovníky s podnikatelskými schopnostmi, pravděpodobně upřednostní pracovníky na OSVČ, kteří se nebojí riskovat a uvítají vedení pomocí výkonnostních cílů a výzev.