Nárok na odstupné ve výši nejméně trojnásobku měsíčního výdělku zaměstnanci vzniká v případě, že okamžitě zrušil pracovní poměr z důvodů uvedených v ust. § 56 zákoníku práce (pokud dle lékařského posudku nemůže vykonávat stávající práci a zaměstnavatel mu neumožní výkon jiné, pro něho vhodné práce nebo pokud je zaměstnavatel ve zpoždění s výplatou mzdy nebo platu po dobu delší než 15 dnů po termínu splatnosti), a dále v případě, že jeho pracovní poměr byl ukončen výpovědí z tzv. organizačních důvodů, a sice, že se ruší zaměstnavatel či jeho část, přemísťuje se zaměstnavatel či jeho část nebo stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách. Ustanovení o odstupném se vztahuje nejen na výpověď ze strany zaměstnavatele, ale i na dohodu o ukončení pracovního poměru, která byla uzavřena z oganizačních důvodů. Toto ustanovení se tak vztahuje i na tazatele, kterému, vzniká nárok na odstuné, neboť "snižování firemních nákladů" se dá v tomto případě pokládat za stejný důvod jako v zákoně uvedené "snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce". Přesto by měl tazatel trvat na tom, aby v dohodě bylo přímo uvedeno, že je uzavírána z důvodu uvedeném v ust. § 52 písm. c).